Rašeliniště jsou tu od doby ledové. Ideální pro studium historie, říká geobotanik Vladimír Melichar
Co sleduje a zkoumá geobotanik? Jak revitalizovat krajinu po těžbě uhlí a jiných nerostů? Nebo, co by přineslo vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory? Nejen na to odpovídal geobotanik Vladimír Melichar.
Vladimír Melichar vystudoval geobotaniku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Své poznatky a zkušenosti předává v odborných a naučných publikacích. Od roku 2012 působí jako expert v oblasti životního prostředí. Je také členem pracovní skupiny pro přípravu CHKO Krušné hory.
„Geobotanika je věda o vegetaci. Zabývá se rostlinnými společenstvy, lesy, loukami a mokřady a jejich rozdělováním, tím jak se vyvíjí a co to znamená pro přírodu,“ přiblížil svou práci Vladimír Melichar.
„Lze si to představit na příkladu toho, jak sledujeme vývoj rašelinišť. Vypadají velmi stabilně, pokud tam návštěvník přijde v odstupu několika let, připadá mu, že se tam nic nestalo. Já ale dokáži zjistit, jak se to rašeliniště v čase vyvíjí,“ dodal.
Právě Karlovarský kraj je výskytem rašelinišť populární. Podle Melichara jsou v jeho práci naprosto ideální pro studium historie. „Všechna jsou tu od konce poslední doby ledové, což je na tomto území 12 až 15 tisíc let. Můžeme si tam udělat průzkum, vztáhnout to k té stávající vegetaci, udělat analýzu vzorků a aplikovat to na dnešní vegetaci. Tím přicházíme na to, co zde bylo, kdy zde žili mamuti nebo co jedli sobi.“
Co vše je schopna geobotanika ještě odhalit? Poslechněte si rozhovor!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.