Ředitelství silnic a dálnic opraví kvůli mikrotrhlinám část dálnice D5 mezi Plzní a Rozvadovem

Dálnice je mikrotrhlinami poškozená na 61 km dlouhém úseku od okraje Plzně po hraniční přechod Rozvadov. Ředitelství silnic a dálnic povrch dálnice opraví do pěti let
Dálnice je mikrotrhlinami poškozená na 61 km dlouhém úseku od okraje Plzně po hraniční přechod Rozvadov. Ředitelství silnic a dálnic povrch dálnice opraví do pěti let

Část dálnice D5 je plná mikrotrhlin. Může za to zastaralá technologie betonových desek. Ředitelství silnic a dálnic chce proto celý 61 kilometrový úsek do pěti let opravit.

Zatím řidiči prý podle ředitele úseku kontroly kvality staveb Ředitelství silnic a dálnic Jiřího Hlavatého nic nepoznají. Za několik let by to ale mohlo být jiné. „Velký vliv na vznik těchto mikrotrhlin má nasákavost betonu - voda, chloridy a látky, které se vyskytují v běžném provozu na komunikaci," řekl Jiří Hlavatý.

Kdysi používaná technologie pokládky cementobetonového povrchu využívala k závěrečné úpravě metodu tažené juty. A právě to teď způsobuje potíže s mikrotrhlinami. Třeba na modernizaci dálnice D1 se ale používá úplně jiný postup. Takzvaná technologie vymetaného betonu. „Ve finální fázi po pokládce tam projíždějí kartáče, které pěkně uzavírají povrch a zároveň obnažují kamenivo, což zlepšuje protismykové vlastnosti a zamezuje vzniku mikrotrhlin," vysvětlil Jiří Hlavatý.

Poškození silničního povrchu mikrotrhlinami

Jako třeba právě na některých úsecích dálnice D5 mezi Plzní a Rozvadovem. Jde přesně o 61 kilometrů. Na opravu má ŘSD 5 let. „Opravy budou různé. V místech, kde je vozovka ještě v dobrém stavu, se provede pouze překryv patnáctimilimetrovým mikrokobercem. Pokud už dochází k rozpadům na příčných spárách, tak se zfrézuje pět centimetrů a položí osm centimetrů nové vyztužené asfaltové vozovky,“ popsal za ŘSD Jiří Hlavatý.

Důvody vzniku mikrotrhlin jsou různé

Podle ŘSD vznik mikrotrhlin na dálnici D5 nesouvisí s použitou cementovou směsí. Přesto v téhle oblasti experimentuje. Třeba na úseku dálnice D1 u Lipníka nad Bečvou je v betonu použitý cement s příměsí vysokopecní strusky. Díky ní dochází ke snížení pnutí betonových desek.

Ne všechny dálnice ale nutně potřebují opravu a ne všude jsou mikrotrhliny. A platí to i pro dálnice stavěné starou technologií. „Je to opravdu jen lokální záležitost. Souvisí s těmi prvními desítkami hodin zrání betonu poté, co byl položen a ošetřen metodou tažené juty. Metoda, kterou teď používáme speciálně na modernizaci, má už jiný náběh hodnot a vlastností betonu, to znamená, že tam už ta rizika nejsou. Přesto samozřejmě všechny úseky, které jsme touto metodou už provedli, sledujeme,“ upozornil mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Životnost dálnice také prodlouží impregnace povrchu vozovek, která sníží jejich nasákavost. I s tím letos Ředitelství silnic a dálnic začne. Opravy 61 kilometrového úseku dálnice D5 mezi Plzní a Rozvadovem začnou pravděpodobně v dubnu.