Řeka Klabava, působivý kostel i nápaditý znak obce
Obec Dýšina leží severovýchodně od Plzně. Založena byla už za vlády Přemyslovců. Jedná se tedy o obec prastarou, jejíž dominantou je krásný kostel.
„Říká se, že ten název je odvozený od nějakého pradávného dýchavičného majitele. Ale jestli je to pravda, to už se nedozvíme, protože žádná písemná zmínka se nedochovala. A tohle je nějaká myšlenka jazykovědců, kteří žili tak před sto lety,“ říká kronikářka obce Pavla Velleková. První písemná zmínka o obci Dýšina se datuje k roku 1242. Je v listině, ve které král Václav I. věnoval obec Chotěšovskému klášteru. „Ale ta obec určitě už existovala dávno předtím, protože to byla jakási odúmrť po Adamovi, majiteli, který to měl už po otci. Takže určitě existovala už mnoho desetiletí předtím,“ rozvažuje o historii obce kronikářka.
Významnou kulturní památkou v obci je kostel Nejsvětější Trojice a svatého Šimona a Judy ze 14. století. Nedaleko stojí fara, která byla budována podle projektu plzeňského stavitele Jakuba Augustona.
K Dýšině patří osady Nová Huť a Horomyslice. Znak obce je červený štít, rozdělený na dvě části stříbrným šikmým břevnem, to symbolizuje řeku Klabavu, která obcí protéká. V horním levé části štítu najdeme chrtici a v dolní pravé části je hamernický znak, který upomíná na dlouholetou tradici těžby a zpracování železné rudy v obci, převážně právě v Nové Huti.
Jaký je v obci kulturní život? Poslechněte si podrobnosti.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
