Renesanční Měšťanské domy (čp. 8 a 143) v Jáchymově
Jáchymov – brána Krušných hor. V dávnější minulosti bohaté město, kde se stříbro nejen těžilo, ale kde se za Šliků i razily proslulé stříbrné tolary. Ve středověku tady osadníci nacházeli stříbro v kořenech vyvrácených stromů. Až objevem stříbronosných žil kolem roku 1516 se během několika měsíců osada rozrůstá v několikatisícové sídliště. Během krátké doby v úzkém jáchymovském údolí vyrůstají honosné měšťanské domy s kamennými bohatě zdobenými portály. Většina z nich se dochovala, jsou památkově chráněné, ale mnoho z nich ve špatném stavu. Domům s popisnými čísly 8 a 143 dokonce hrozí havárie. Historii domů objasňuje kronikář Jáchymova Oldřich Ježek: "Vznikaly v době, kdy se v Jáchymově dalo rychle zbohatnout. Vznosné zdobené portály s kamenicky náročnými prosvětlovacími okny nad dveřmi to dokazují. Ovšem následující doby už náročnému stavitelství nepřály."
Osud domů byl nejistý i v historii. Vznikly za blahobytu, ale až se do našich zemí začal dovážet levnější cín, jáchymovští horníci živořili i s jejich nákladnými domy. To, že domy delší období neúdržby vždycky přestály, svědčí o důkladnosti někdejších stavitelů. "V roce 1533 měl Jáchymov 18 tisíc obyvatel. Původní obyvatelé, kteří domy stavěli, byli luteráni. Nejpozději po bitvě na Bílé hoře museli město opustit. Jáchymov osiřel, obyvatelé se vyměnili," dále vysvětluje Oldřich Ježek. Ovšem domy v té době vypady jinak: Měly vysoké strmé střechy s hrázděnými štíty. V roce 1873 více než čtyři sta jáchymovských domů zničil požár. Domy sice byly obnoveny, ale už ve stylu a slohu poplatných době. V raně renesanční podobě zůstaly zachovány pouze spodní části, patra v klasicistním slohu jsou skromnější. Sedlové či valbové střechy mnohem nižší, hrázděné zdivo zmizelo.
Těžbou uranu v druhé polovině 19. století a zejména rozvojem lázeňství po objevu léčebných účinků zdejších radonových vod začalo město opět bohatnout. Chátrající domy opraveny do podoby, kterou povětšině mají i dnes: Vchody zůstaly raně renesanční, poschodí má podobu už klasicistní. Největšího rozmachu se město mohlo dočkat po osvobození v roce 1945, kdyby... "V každém přízemí byla živnost, v patře se bydlelo. Živnosti začaly odumírat jednak odsunem německých obyvatel v roce 1945 – kdy sice z vnitrozemí přišli noví obyvatelé a povětšině živnosti převzali jako národní správci -, ale záhy po únorovém puči se živností zmocnily komunální služby. Komunál bývalým živnostníkům záměrně málo platil, uranové doly nabídly výdělky nepoměrně vyšší," vysvětluje Oldřich Ježek. Avšak zase jenom krátkodobou obživu. Jáchymovský uran byl nesmyslnými objemy těžby pro Sovětský svaz vydrancován během desíti let. Uraňáci odcházeli do Příbrami, město opět pustlo. V šedesátých letech starému Jáchymovu – snad v rámci zahlazování stop po komunistických krutostech padesátých let - dokonce hrozila likvidace. Starosta Jáchymova Petr Fiedler uvádí: "Největším problémem byla stavební závěra, kdy na opravů domů nešla ani koruna. Od šedesátých let se nikdo k těmto domům nechoval jako ke kulturním památkám."
Ani dnes nemá Jáchymov na vlastnění historických domů štěstí, protože řada novodobých majitelů si domy za výhodné ceny nakoupila hned po převratu se spekulativními záměry. "Ale to se jim ta spekulace moc nepovedla, vždyť po deseti letech jsou domy v tak bídném stavu už těžko prodejné?" ptám se starosty Fiedlera. "Ale povedla, protože je levně koupili, ale zastavili bance za daleko vyšší úvěry, než byla pořizovací cena," nesouhlasí starosta a dodává, že na rozpoznání budoucího dobrého majitele od špatného není žádný návod: každý prý slibuje okamžitou opravu, modré z nebe.
Voda promačující stropy, rozbitá, vyrvaná okna, zhroucené komíny, vlhkost a trhliny ve zdivu – jáchymovské renesanční domy čp. 8 a 143 v roce 2002.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.