Repliky ostatků i nejvěrnější podobu svatého Jana Nepomuckého najdete v jeho rodišti
Jan Nepomucký je označován za nejznámějšího českého světce. Narodil se někdy po roce 1340 v Nepomuku na jižním Plzeňsku a zemřel v roce 1393 na následky mučení v Praze. V této souvislosti se v jeho rodišti pyšní unikátními exponáty.
Svatojánské muzeum sídlí v budově fary na Přesanickém náměstí v Nepomuku v těsné blízkosti kostela sv. Jakuba Staršího. Jak jeho název napovídá, je zaměřeno především na osobnost svatého Jana Nepomuckého a jeho dobu. Zřejmě nejvýznamnějším exponátem muzea je pak busta tohoto světce a repliky jeho ostatků.
Bronzová busta byla slavnostně odhalena v březnu 2019 u příležitosti 290 let od svatořečení sv. Jana. Na svědomí ji mají pracovníci Moravského zemského muzea, kteří ji vytvořili na popud tehdejší ředitelky Svatojánského muzea a někdejšího nepomuckého vikáře.
Busta je nejvěrnějším vyobrazením svatého Jana vůbec, přesto není stoprocentní. V době, kdy se na bustě pracovalo, nebylo povoleno naskenování ostatků světce, a tak museli odborníci vycházet především z poznatků antropologa Emanuela Vlčka, který v 70. letech minulého století provedl ohledání Janova těla.
„Má trochu zapadlé oči. Na sochách bývá sv. Jan Nepomucký zobrazován s plnovousem, ten zde nemá. Jeho lebka vykazuje jemné, až ženské rysy,“ popsala bustu současná ředitelka Svatojánského muzea Štěpánka Kodýdková.
Krom bronzové busty můžete v muzeu vidět také repliky ostatků světcova těla, vytvořené na 3D tiskárně. Konkrétně jde o lebku, dolní čelist, lopatku a také věhlasný „jazyk“, který měl podporovat legendu o tom, že Jan byl umučen jakožto zpovědník královny a nevyzradil její tajemství ani za cenu života.
Důvod Janova mučení byl však o něco prozaičtější – spory krále Václava IV. s arcibiskupem Janem z Jenštejna, kde Jan figuroval jakožto generální vikář. Vše vyvrcholilo sporem o dosazení opata kladrubského kláštera. Král nechal určité osoby kolem Jana z Jenštejna vyslýchat a mučit. Mezi nimi byl právě i Jan z Pomuku, který mučení nepřežil z důvodu své slabé tělesné konstituce.
Do řeky vhodili již bezvládné tělo
Vlček mimochodem zjistil, že svatý Jan neutonul v řece Vltavě, jak se do té doby věřilo, ale že do vody bylo vhozeno jeho tělo již bez známek života. S největší pravděpodobností zemřel Jan na následky mučení, kterého se měl dle některých údajů účastnit sám král Václav IV. Janův obličejový skelet utrpěl nesčetné zlomeniny a poranění, což vedlo pochopitelně k jeho skonu. Dle profesora Vlčka vznikly tyto zlomeniny opakovanými údery tupého předmětu vedenými velkou silou.
Na Janově pravé lopatce pak antropolog odhalil cca 15 mm dlouhou trhlinu, která vznikla pravděpodobně tzv. štosováním, v minulosti poměrně oblíbenou formou mučení. I tento pozůstatek světcova utrpení v muzeu spatříte.
Líbání jazyka
Údajný světcův jazyk, který jen podporoval legendy kolem jeho osobnosti a kultu, se při ohledání Janova těla v roce 1972 ukázal býti mozkovou tkání. Na počátku 18. století, kdy proběhlo první ohledání Janova těla, pochopitelně neexistovaly nástroje a metody, které měl později k dispozici Emanuel Vlček, a tak byl tehdy vyvozen poměrně logický závěr, že zachovalá měkká načervenalá tkáň nalezená v Janově lebce bude zřejmě jazyk. Tento nález byl pak z hlediska katolíků důkazem zázraku a nadpřirozeného zásahu. Až do roku 1866 chodily zástupy věřících domnělý jazyk líbat, přičemž za 137 let jej políbilo zhruba 7 milionů osob. Když se stav relikvie začal zhoršovat, její líbání bylo pozastaveno.
Svatý Jan Nepomucký je dodnes uctíván věřícími nejen u nás, ale na mnoha místech světa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
