Rezervace se vyhlašovaly také proto, aby se zabránilo prodeji vzácných území

14. květen 2023

Chráněná krajinná oblast Šumava ještě před rokem 1991 zabírala také území dnešního Národního parku. V rámci území CHKO bylo tehdy vyhlášeno jen něco přes 10 rezervací, tedy území s určitou mírou ochrany a s určitým omezením vstupu veřejnosti. Nové rezervace pak začaly vznikat až po roce 1993.

Chráněná krajinná oblast Šumava patří svojí rozlohou přes bezmála 1000 km² mezi třetí největší v České republice. Je tedy až s podivem, že na začátku 90. let se na jejím území rozprostírala jen asi desítka rezervací – například Bílá Strž, Černé a Čertovo jezero nebo Boubínský prales. V roce 1993 se po roční pauze na Správu CHKO vrátil Pavel Hubený, současný ředitel Národního parku, který co by vedoucí CHKO dostal možnost vyhlašovat nové rezervace.

„Dostal jsem příležitost naplnit to, co jsem věděl už v 80. letech. Další věc je, že raný kapitalismus počátku 90. let vypadal dost děsivě, jak v lese, tak hlavně na zemědělské půdě. Stát se netajil tím, že zemědělskou půdu, byť neobdělávanou a v jakémkoli stavu, prodá soukromým vlastníkům, protože to jsou nejlepší pečovatelé," vzpomíná Pavel Hubený.

Jenže realita byla trochu jiná. V některých případech chtěli pozemky koupit velcí farmáři, aby co nejvíce rozšířili své podnikání. Mnohdy se však jednalo o spekulativní prodeje lidem, kteří počítali s tím, že zemědělské pozemky převedou na stavební a svoji investici násobně zhodnotí.

„Snažili jsme se bezlesí ochránit před prodejem. Jedna z možností byla vyhlásit rezervaci. Takže v 90. letech vznikla spousta rezervací na mokřadech a v bažinách právě proto, abychom zablokovali jejich prodej," vysvětluje.

Zabránění prodejům a následnému převedení na stavební pozemky byl jen jeden z důvodů vyhlašování rezervací. Tím prvním a zásadním byla nevyčíslitelná přírodní hodnota. Dodnes se ukazuje, že tyto bezlesé rezervace jsou pokladnicí nejen běžně se vyskytujících, ale také velmi vzácných druhů zvířat, bezobratlích a rostlin.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.