Režisér a scénárista Jiří Mádl natočil v plzeňském rozhlasu záběry pro svůj nový film Vlny

Film zároveň odhalí skutečný příběh skupiny korespondentů mezinárodní redakce Československého rozhlasu, kteří se svým odhodláním přinášet nezávislé zprávy, i odvahou a statečným vzdorem, zapsali do dějin.

„Naši dva bratři jsou naprosto rozdílní, navíc je dělí deset let. Tomáš chce zůstat v naprosté šedi, stranou všeho společenského dění, zatímco Pájova zpupnost době začíná ohrožovat jejich křehkou domácnost. Vztah mezi oběma bratry je ale pilířem celého filmu. Sílu vzájemného pouta poznají ve chvíli, kdy je navzdory dramatickým okolnostem, zásadní postarat se jeden o druhého, a ochránit smysluplný život. I za cenu toho, že budou muset mnohé obětovat. Věřím, že s Tomášem se lze snadno identifikovat, a společně s ním prožít i situaci, kdy je tak těžké se rozhodnout. Chci natočit divácký hit, dynamickou a napínavou podívanou. Málo se totiž ví, že roky 1967 a 1968 zrodily v Československu také hrdiny, kteří se nebáli vyvolávání strachu a demonstrování síly vzdorovat,“ říká Jiří Mádl.

Klíčovým místem příběhu je Československý rozhlas a jeho Zahraniční redakce vedená Milanem Weinerem, která navzdory cenzuře posluchačům nabízela nezaujaté pohledy na dění v cizině a pozvedla tak úroveň zpravodajství a publicistiky té doby.

„Rozhlas byl vlivným médiem, poslouchali ho všichni, byl vlastně tehdejším Facebookem či Instagramem. Přestože byl mocenský dohled všude přítomný, našla se právě zde skupina lidí, která ve chvíli jednoho z nejikoničtějších momentů naší novodobé historie prokázala odvahu čelit obrovskému nátlaku a postavila se armádě, což vedlo až k památnému vysílání v době, kdy už Prahou pojížděly tanky. Dosud se tomu na pozadí Invaze nikdo blíž nevěnoval, Rozhlas byl přitom jednou z nejdůležitějších institucí, kterou bylo tehdy potřeba umlčet. V našem příběhu se v rádiu, přímo v centru dění, ocitne i Tomáš. V dějové lince se ale díváme také na období několika měsíců před touto událostí. Bylo totiž zásadní pro pochopení a formování mezilidských vztahů v redakci, silných natolik až nakonec pomohly k hrdinské rebélii, jenž nám může být dodnes inspirací,“ dodává autor a režisér filmu, který pracoval i s osobními vzpomínkami původních členů Redakce mezinárodního života ČsRo.

Kinopremiéra je plánovaná na rok 2024.