Rod Stewart, rodák z Londýna, má 76. narozeniny

Když Rod Stewart koncertoval v České republice, mluvilo se o tom, že jeho koncert neměl náležitou odezvu. Stane se. Umělec není zrovna v kondici, což může mít několik důvodů a vina může být také na straně publika, které není ve správném rozpoložení a i to může mít několik důvodů. Nejčastěji se stává, že se muzikanti snaží nabídnout něco nového, na což jsou náležitě pyšní, ale posluchači vyžadují osvědčený materiál, povězme hity. Nebudeme zkoumat, jak to bylo s českým koncertem Roda Stewarta, ale na jedné straně má tento umělec ve svém repertoáru tolik hitů, že kdyby zpíval jenom je, dvouhodinový koncert by zaplnil. Na druhé straně nebyl nikdy ani velkým experimentátorem, který by publiku nabízel něco nikdy neslyšeného.

Začínal jako pouliční zpěvák, když se, co by beatnik, potloukal po Evropě. Ze Španělska ho dokonce vykázali za potulku. Ale už za dva roky se stává zpěvákem a hráčem na foukací harmoniku ve skupině The Five Dimensions a je slyšet na prvním singlu. Šedesátá léta vyplnil postupným budováním kariéry po boku takových veličin, jako byli Peter Green, Ron Wood nebo Jeff Beck.

Skutečný průlom nastal v r. 1971, kdy se Stewart v jednom týdnu umístil na prvním místě v albové i singlové hitparádě. A to v Anglii i v Americe. O tento úspěch se postaralo album Every Picture Tells A Story a singl Maggie May. Stal jednou z největších hvězd hudební scény a svými písničkami zásoboval rádia na celém světě až do nového tisíciletí. Že je to pravda, svědčí jeho výrok: "závěrečná část mé kariéry trvá déle, než kariéra některých současných interpretů."