Roň slzy - píseň, která otevřela Yvonne Přenosilové cestu do Anglie

5 let trvalo úspěšné období české zpěvačky Yvonne Přenosilové. V roce 1963 zazpívala s kytarou ve filmu Konkurs a všiml si jí vyhledávač talentů Karel Mareš. O 5 let později, 27. srpna roku 1968, po varování emigrovala.

Boty proti lásce, Roň slzy, Sklípek a další hity šedesátých let nazpívala Yvonne Přenosilová, které si poprvé všiml skladatel Karel Mareš při natáčení filmu Konkurs režiséra Miloše Formana. Ona jediná totiž zazpívala přirozeně, beze strachu, odvázaně a ladila.

Yvonne Přenosilová pochází z muzikantské rodiny, hodně se u nich doma muzicírovalo, otec hrál na piano, jeho bratr na housle a zahrát si k Přenosilovým chodil třeba hudební skladatel Karel Svoboda. Na hlas Yvonne Přenosilové si mladí posluchači zvykli hned, ale v novinách se objevily kritiky, že ječí jako holky v tělocvičně. V roce 1964 nahrála pro Supraphon tehdy sedmnáctiletá Yvonne českou verzi písničky I'm Sorry s českým textem Jiřího Štaidla Roň slzy. Stala se u nás hitem a jedním z nejprodávanějších českých singlů šedesátých let.

Rok na to dostala Yvonne pozvání na třítýdenní pobyt do Londýna. Zpívala v londýnském rozhlase, nazpívala dvě písně na malou desku, absolvovala dva úspěšné koncerty v klubech, vystupovala v televizi, psali o ní v novinách. Nejcennější bylo pro ni vystoupení v nejpopulárnějším pořadu britské televize Ready, Steady, Go!, kde vystoupila společně se skupinou Rolling Stones.

autor: Jaroslav Kopejtko | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.