Rozdíl mezi vědou a pavědou? Zkuste si změřit, kolik vesmírné energie denně čerpáte, říká Jiří Grygar

Vesmír a především kosmické záření se nejlépe pozoruje v Argentině. 16 národů tam společně vytvořilo observatoř na ploše 3000 kilometrů čtverečních a Češi zanechali na úpatí And znatelnou stopu. I díky tomu chodí do Fyzikálního ústavu AV ČR řada aktuálních informací z pozorování různých vesmírných jevů.

Nové objevy však Jiří Grygar sleduje a dokumentuje už přes 50 let. S jejich shromažďováním začal v roce 1966 a je doposud jediným vědcem na světě, který ročenku nazvanou Žeň objevů dává dohromady. V začátcích se jednalo o pár stránek normovaného strojopisu, dnes je věda tak daleko, že soupis nových objevů zabere ročně přes 400 stran.

Jako člen Klubu skeptiků Sysifos bojuje proti takzvaným „pavědám“. Nemá rád astrologii, homeopatii, výklad z karet a další populární záležitosti. Kdysi v roli šéfa Rady české televize byl v šoku z toho, že na teletextu jsou denně k dispozici horoskopy. Na jeho návrh vznikla cena Bludný balvan, kterou Klub skeptiků uděluje každý rok jednotlivcům i skupinám. Na otázku, jak se dívá na existenci takzvaných vesmírných energií, zeptá se: „A kolik joulů denně čerpáte?“

Jiří Grygar se i po osmdesátce těší skvělé kondici, rok co rok jede na kole trasu několikadenního výletu astronomů od hvězdárny k hvězdárně E-bicykl. Letos se konal na území Slovenska a měřil přes 500 kilometrů. Na vědecký důchod zatím nemá ani pomyšlení. Přesto je rád, že má v řadách mladších generací spoustu velice kvalitních nástupců. O „nové Grygary“ tedy nemusíme mít strach.

Který objev posledních let považuje Jiří Grygar za přelomový? A co je to blátivé myšlení? Na tyto a řadu dalších otázek odpovídá Jiří Grygar v rozhovoru se Stanislavem Juríkem.

Poslechněte si celý rozhovor.