Rozhledna s kaplí. Unikát na Mářském vrchu nedaleko Vimperka vznikl z nápadu dvou kněží
Na Šumavě a v Pošumaví si můžeme vystoupat na mnoho rozhleden. Jsou dřevěné, kovové zděné nebo kamenné. Co rozhledna, to originál. Jedna z nich je ale opravdu velmi výjimečná a to nejen na Šumavě, ale v celém Česku – její součástí totiž kaple.
Mářský vrch se do výšky 907 metrů nad mořem tyčí nedaleko Vimperka nad obcemi Svatá Máří a Šťítkov. A právě tudy procházely jednoho horkého letního dne před necelými sty lety František Teplý, farář ve výslužbě s knězem Janem Pátkem. Vystoupali na vrchol kopce, který je na jedné straně úplně holý, protože se tu rozkládá kamenné moře. A jak tam stáli a rozhlíželi se, napadlo je, že by tu mohla stát rozhledna, ze které by se návštěvníci mohli rozhlížet do kraje. A že byli oba služebníci boží a navíc, František Teplý zkušenosti se stavbou svatostánku měl, řekli si, že by součástí rozhledny měla být kaple, kde by věřící našel duševní útěchu třeba před tím, než vystoupá vzhůru.
František Teplý byl velmi aktivním patriotem, ale nejen to. Narodil se v roce 1867 v selské rodině v Marčovicích nedaleko Volyně, kde dodnes stojí jeho rodná chalupa. Studoval v Českých Budějovicích na gymnáziu a poté v klatovském semináři. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Až do roku 1909 působil jako farář v různých místech jižních Čech, ale ze zdravotních důvodů tuto činnost ukončil. Přijal místo v jindřichohradeckém archivu, který vedl až do roku 1923. Po té přesídlil do Malenic, tedy na dohled od rodných Marčovic. A právě tady, na vlastní náklady, nechal na konci 20. let minulého století vystavět dvě kaple v duchu románské stavby, tedy rotundy. Jedna stojí nad jeho rodnými Marčovicemi a ta druhá nad Malenicemi, kde bydlel až do své smrti v roce 1945. Obě kaple jsou zasvěceny sv. Václavu.
Vraťme se do první poloviny 30. let, kdy František Teplý s knězem Janem Pátkem přišli na Mářském vrchu na nápad postavit zde rozhlednu s kaplí. A protože se řídili heslem – je třeba kout železo, dokud je žhavé, uspořádali sbírku a 26. července roku 1935 byl položen základní kámen jedinečné stavby pro turisty a věřící. Za necelý rok po té, 24. května 1936 rozhledna i svatostánek byly vysvěceny a začaly sloužit turistům a věřícím. Rozhledna to není nijak velká, tyčí se do výšky pouhých 12 metrů a betonový ochoz pro návštěvníky je ve výšce osmi metrů. A protože od doby stavby rozhledny okolní stromy dost povyrostly, tak výhled do dálky je dnes možný v podstatě jen jedním směrem na severovýchod do míst, kde se pod rozhlednou rozlévá kamenné moře.
Rozhledna je volně přístupná a to včetně kaple sv. Václava – ostatně komu jinému mohla být i tato kaple zasvěcena, když František Teplý nechal dvě předchozí kaple u Malenic a Marčovic věnovat stejnému světci. A k rozhledně dojdete podél křížové cesty.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
