Rozmarýnu se někdy říká Mariina růže, poslouží jako koření i lék

Pověst o rozmarýnu vypráví, že přes něj Panna Marie přehodila svůj plášť, když s Josefem a malým Ježíškem odpočívali na útěku do Egypta. Původně bílé kvítky rostliny se v tu chvíli změnily na modré.

Rozmarýn má široké využití v kuchyni a tradičně se uplatňuje také v lidovém léčitelství, působí protizánětlivě a má pozitivní vliv na trávicí soustavu. Patří mezi rostliny, které zvyšují krevní tlak. „Věřilo se, že je zdrojem radosti a štěstí, ve větších dávkách působí až opojně. Proto se vplétal do královských korun i závojů nevěst," uvádí pro zajímavost kořenář Jaroslav Dobiáš. Do kterých jídel se rozmarýn přidává?

Několik stovek starých panenek zahrnuje sbírka paní Ivy z Hradce Králové. Její malé soukromé muzeum navštívila Martina Sihelská. Sběratelka si na své panenky háčkuje oblečení, mají i doplňky, botičky, čelenky nebo třeba kočárek, a tak bylo co obdivovat. Některé panenky ve sbírce paní Ivy byly vyrobeny v západních Čechách. Odkud přesně pocházejí?

Napilno má v červnu autorka květinových kuchařek Jana Vlková. Aktuálně doporučuje natrhat si květy černého bezu a připravit kosmatice na keltský způsob. Sádlo, ve kterém se smažily, je léčivé, takže nevyhazovat. Dále připomíná rebarboru a možnost udělat z ní marmeládu. A protože myslí také na děti a školní výlety, můžete vyzkoušet její recept na Cestovní dezert.

Zveme např. na povídání Jaroslava Duška a Mnislava Zeleného Atapany o amazonských indiánech 7. 6. v Plzni, na výstavu Atlas ptáků neobyčejných od 10. 6. do 25. 9. v muzeu v Rokycanech a na turistický pochod Z Bečova za minerálními prameny 11. 6.

Celkem 6 výstav letos pořádá pěstitel květin Pavel Novák. První se koná o tomto víkendu v Nepomuku, druhá příští týden 10. až 12. 6. v Nýrsku. Na obou můžete obdivovat kosatce doplněné okrasnými česneky. Na dalších budou k vidění denivky a mečíky. Kolik jednotlivých květin má Pavel Novák na své zahradě a jak se o ně stará? Proč má nejraději denivky?

V uplynulých dnech zapršelo a to spustilo růst hub. Najít je můžete i při návštěvě městského parku, s mykologem Zdeňkem Hájkem jsme nasbírali hlavně jedlé májovky. Našli jsme také jedovatou třepenitku svazčitou. Jak třepenitku odlišit od podobné šupinovky opeňky? A které jedlé houby by se měly objevit v nejbližší době?

Višeň naší posluchačky každoročně přichází o plody v době, kdy začínají měnit barvu ze zelené na žlutou. Z jakého důvodu se to děje a jak tomu zabránit? Odpovídá Josef Vačkář, instruktor Českého zahrádkářského svazu.

autor: Soňa Vaicenbacherová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.