Růžena Svobodová: První a druhá. Vyprávění o první naivní dětské lásce a pozdější touze po lásce fyzické

Spisovatelka Růžena Svobodová (1868-1920) má díky otci kořeny v západních Čechách a díky matce v Čechách jižních. Její otec pocházel z Kolovče na Šumavě, matka z jihočeského Milevska. Sama autorka se narodila v Mikulovicích u Znojma, kde její otec tehdy působil jako správce premonstrátských statků. Rodina se ale brzy přestěhovala do Prahy. Otec, s nímž měla budoucí spisovatelka velmi blízký vztah, bohužel předčasně zemřel. Upjatá a autoritativní matka doporučovala nejstarší dceři jediné – rychle se dobře vdát. Matka neměla pro její lásku k literatuře, kterou v ní vypěstoval otec, žádné pochopení. Růžena milovala knihy a toužila po studiu. Maminka jí naopak čtení zazlívá, „neboť se dcera dopouští největší ošklivosti, jaké je žena schopna. Čte totiž dopoledne.“ I přesto její dcera absolvovala Vyšší dívčí školu, připravovala se na zkoušky z francouzštiny, aby se mohla stát soukromou učitelkou a vychovatelkou. Práce soukromé učitelky a společnice jí však nezajistila ani očekávané ocenění, ani finanční nezávislost. Nakonec se tedy ve svých dvaadvaceti letech  vdala. Jejím manželem se stal úředník a básník F. X. Svoboda. Získala tím mimo jiné i jisté společenské postavení. Měla svůj společenský salon, který navštěvovali významní umělci a umělkyně té doby – básník Antonín Sova, Vilém Mrštík, malířka Zdenka Braunerová nebo herečka Hana Kvapilová. A také literární kritik a teoretik F. X. Šalda, její dlouholetý velmi blízký přítel. Právě on ji ponoukal k dalšímu psaní. Dalším blízkým mužem pro ni načas byl básník Svatopluk Machar. Mužům se líbila, i oni jí, ale – i v případě svého zákonitého manžela - odmítala intimní lásku. Vrcholem sblížení muže a ženy pro ni představovalo pouze duševní pouto. Emancipovaná spisovatelka byla autorkou řady čtivých románů a povídek. Zůstala po ní také rozsáhlá korespondence s jejím přítelem F. X. Šaldou, trvala 27 let a čítá více než 1400 dochovaných dopisů.