Rytina provázaná s Karlovým mostem je uložena v muzeu v Mariánské Týnici
V Muzeu a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici nedaleko Kralovic je uchován exponát se sakrální tematikou. Jedná se o barokní plakát, rytinu s výjevem svaté Luitgardy.
Zajímavý sbírkový předmět, pocházející z roku 1725, je datovaný podle heraldiky opata Eugena Tyttla, který působil v Plasích. Rytina se sakrálním námětem představuje vidinu slepé cisterciačky svaté Luitgardy, které se zjevuje Kristus visící na kříži. Jednou rukou se snaží Luitgardu obejmout a nabízí jí k políbení svůj krvavý bok.
Matyáš Bernard Braun vytvořil sousoší se snem svaté Luitgardy
„Toto téma bylo v plaském klášteře oblíbené natolik, že v roce 1710 nechal opat Eugen Tyttl postavit sousoší na Karlově mostě. Bylo to jedno z prvních sousoší, které se tam nacházelo,“ sdělila ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska Irena Bukačová. Sousoší bylo jednou z prvních prací Matyáše Bernarda Brauna a bylo umístěno na dvanáctém pilíři Karlova mostu.
Opat byl na svou práci velice pyšný a nechal si proto vyhotovit plakát, barokní rytinu, kterou poté obdarovával své blízké jako chloubu toho, co klášter udělal. Rytina je vytvořena podle předlohy plaského malíře Jakuba Antonína Pinka, který působil v první polovině 18. století. Podle jeho obrazu poté rytinu vytvořil rytec Fridrich.
Světice Luitgarda žila ve 13. století. Její vidina symbolizuje svaté přijímání těla Kristova. Kristus jí dává svou krev i své tělo a tato legenda, která doprovází celý výjev je zobrazena na rytině. Unikátní je velikost této rytiny. Mnoho dobových rytin zachováno nebylo a jsou uchovány hlavně ve světových galeriích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.