Samoopalovací krémy: Jak funguji? A na co si dát pozor?

22. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Opalovací krém

Řada lidí si už dnes uvědomuje, že opalování kromě bronzového zbarvení přináší kůži i určitá rizika, a proto hledají alternativy. Posluchačku zajímá, na jakém principu fungují samoopalovací krémy a čím se liší od ostatní kosmetiky určené k opalování.

Opálení je reakcí lidské kůže na ultrafialové záření, které je složkou slunečního světla. Zbarvení se objevuje několik hodin po vystavení UV záření, a to v důsledku jeho působení na kožní buňky zvané melanocyty v nejhlubší vrstvě pokožky, kde dochází k oxidaci zrnek tmavého pigmentu melaninu.

MUDr. Miroslav Šuta

Naproti tomu účinnou látkou většiny samoopalovací kosmetiky je dihydroxyaceton (DHA), což je jednoduchý cukr. Tato látka reaguje v povrchových vrstvách pokožky s aminokyselinami obsaženými v kožní bílkovině keratinu. Při reakci vzniká skupina žlutohnědých pigmentů, které způsobují ztmavnutí kůže podobné opálení. Nevýhodou tohoto zbarvení je, že k němu dochází v povrchových odumřelých buňkách pokožky (keratinocyty). „Samoopálení“ proto člověku dlouho nevydrží a mizí s tím, jak se postupně buňky zrohovatělé vrstvy pokožky oddělují a odpadávají.

Chrání samoopalovací kosmetika před sluncem?

Běžná samoopalovací kosmetika obvykle neobsahuje UV filtry, což jsou látky, které pokožku chrání před ultrafialovým zářením. To může způsobit spálení a vést i ke vzniku nádorů kůže. Navíc se ukázalo, že hojně využívaná složka samoopalovací kosmetiky DHA může krátce po své aplikaci vést k tomu, že při oslunění vzniká v pokožce vyšší množství volných radikálů. To jsou velmi reaktivní látky, které způsobují oxidační stres a které mohou přispívat i k poškození dědičné informace.

Proto není vhodné se vystavovat slunci krátce po aplikaci samoopalovací kosmetiky. Později je potřeba se chránit před UV zářením běžnými „opalovacími“ prostředky s dostatečně vysokým ochranným faktorem.

Jak dopadl spotřebitelský test?

Čtěte také

Nejnovější spotřebitelský test samoopalovací kosmetiky zveřejnila v dubnu letošního roku Dánská spotřebitelská rada. Celkem tato nevládní organizace zhodnotila 30 výrobků od samoopalovacích krémů, přes mléka, roztoky až třeba po spreje. Z nich nejvyšší známku A dostalo 9 prostředků, které neobsahovaly žádnou z látek nebezpečných pro zdraví nebo životní prostředí. Nejhorší hodnocení C dostalo 8 výrobků, které obsahovaly některou z látek podezřelých z narušování hormonální systému. Prostřední známku B získalo zbývající 13 prostředků, které sice neobsahovaly žádný z tzv. endokrinních disruptorů, ale byly bohatě parfémovány. Vonné látky jsou hlavní příčinou toho, že kosmetika je velmi častým zdrojem kontaktních alergií. 

A právě výrobci samoopalovací kosmetiky s vůněmi nešetří, protože aktivní složka těchto přípravků DHA vykazuje nepříliš libý specifický zápach, který bývá připodobňován plesnivině. Vzhledem k tomu, že samoopalovací kosmetika se nanáší opakovaně a na velkou plochu těla, kde působí po dlouhou dobu, může vystavení parfémujícím látkám zvyšovat riziko vzniku případné alergie.

Na které chemikálie si dát pozor?

Butylhydroxytoulen (BHT) slouží jako konzervační činidlo a stabilizátor v kosmetice, ale je považován za látku podezřelou z narušování hormonálního systému. Provedené studie ukazují možnost ovlivnění funkce štítné žlázy, varlat a růstových hormonů u pokusných zvířat, u kterých byly pozorovány změny vývoje a růstu a snížení plodnosti. Podle studií na zvířatech je BHT schopen také ovlivňovat funkci důležitých enzymů v játrech a plicích. Zřejmě ovlivňuje i geny, které se podílejí na metabolismu tuků. Mezinárodní sekretariát pro chemické látky proto zařadil BHT mezi chemikálie, které by měly být ve spotřebním zboží nahrazeny bezpečnějšími alternativami.

Ethylhexyl methoxycinnamate (EHMC) je UV filtr užívaný v opalovacích krémech a další kosmetice, který vykazuje účinky podobné ženským hormonům estrogenům a schopnost ovlivňovat funkci štítné žlázy. Potomstvo potkaních samic, které byly v laboratorních pokusech vystaveny této látce během březosti a kojení, vykazovalo řadu poruch od poklesu počtu spermií až po poruchy chování a učení. I tuto látku Mezinárodní sekretariát pro chemické látky doporučuje ve spotřebním zboží co nejdříve nahradit.

Parabeny jsou konzervační činidla, která prodlužují trvanlivost kosmetiky. Některé z nich vykazují schopnost napodobovat účinky hormonů. Např. propylparaben a butylparaben v laboratorních pokusech na zvířatech ukázaly schopnost napodobovat chování ženských hormonů estrogenů. Evropská unie proto na základě doporučení Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele omezila jejich maximální povolené koncentrace v kosmetice.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio