Se záchranářským vrtulníkem sedáme na pětníku, říká Petr Šafařík, velitel 243. vrtulníkové letky z vojenské základny Praha-Kbely
Hasičská zbrojnice na plzeňské Košutce se v sobotu stala dějištěm rozsáhlé prezentace Integrovaného záchranného systému pořádané v rámci Dne dětí. Pro veřejnost akce představovala příležitost nahlédnout do každodenní reality záchranářských profesí a prohlédnout si techniku zblízka.
Technické vybavení vozů rychlé lékařské a zdravotnické pomoci prošlo za poslední dekády výraznou modernizací. Současné sanitní vozy disponují pokročilými technologiemi, jako je například mobilní ultrasonografie přímo na palubě. Nicméně ani nejmodernější přístroje nedokážou plně nahradit bezprostřední lidskou pomoc na místě události.
MUDr. Pavel Hrdlička, ředitel Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje a aktivní lékař v urgentní medicíně, na akci upozornil na zásadní roli veřejnosti. Záchranná služba má zákonný limit na dojezd do 20 minut, což je v případech zástavy základních životních funkcí kritická doba. Každá minuta nečinnosti svědků před příjezdem profesionálů snižuje šanci postiženého na přežití o 10 až 15 procent. Bez okamžité laické první pomoci se účinnost následného zásahu zdravotníků zásadně propadá.
Přesnost na metry: Jak operuje záchranný vrtulník
Významným bodem programu pro dětské i dospělé návštěvníky byla ukázka armádního vrtulníku W-3A Sokol. Jeho pilot, podplukovník Ing. Petr Šafařík, velitel 243. vrtulníkové letky z vojenské základny Praha-Kbely, popsal specifika letecké záchranné služby a pátrací služby SAR. Nejedná se o hazard, ale o vysoce koordinovanou činnost zkušených pilotů. „Létání samo o sobě je nebezpečné, pohybujeme se ve 3D prostoru, na který člověk nebyl úplně stavěný,“ konstatoval Šafařík. Při zásazích v neznámém terénu, jako bylo nedávné přistání během motocyklových závodů v Kříších na Rokycansku, kdy sám pilotoval, musel manévr provést na ploše o rozměrech pouhých 25 na 20 metrů. Od rotoru k nejbližší překážce přitom často zbývají pouhé dva metry. Piloti s patnáctiletou či delší praxí přesně znají limity stroje i situace. Hlavním omezujícím faktorem pro vzlet zůstává výhradně nepříznivé počasí.
Zatímco ve vzduchu rozhodují povětrnostní podmínky, na zemi komplikuje záchranné práce urbanistická situace a chování řidičů. Plukovník Ing. Pavel Musil, ředitel územního odboru Plzeň Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje, poukázal na dlouhodobé problémy s parkováním na plzeňských sídlištích, kde je průjezdný profil pro těžkou techniku často kriticky zúžený. Tento stav komplikuje nasazení zejména výškové techniky, jako jsou automobilové žebříky a plošiny, které hasiči potřebují ustavit přímo u paty budov. V případě rozsáhlého požáru a přímého ohrožení osob nemají jednotky čas vyhledávat majitele vozidel ani řešit drobná poškození plechů. Prioritou je uvolnění trasy, což přináší časové ztráty. Hasičský sbor proto problematiku průjezdnosti sídlišť intenzivně řeší s městskými obvody a městskou policií.
Činnost bezpečnostních složek se zaměřuje na prevenci cílící na nejmladší generaci, což doplňovalo rodinný charakter celé sobotní akce. Městská policie Plzeň se snaží rozvíjet interaktivní formy vzdělávání. Podle preventistky Jany Kohoutové se úspěšným nástrojem stala jejich vlastní desková hra Na hraně zákona. Ta studentům srozumitelnou formou osvětluje právní odpovědnost a důsledky protiprávního jednání.
Aktuální rizika v digitálním prostoru přiblížila poručík Bc. Eva Červenková, tisková mluvčí a preventistka Policie České republiky. Policie v současnosti zaznamenává nárůst případů takzvaného sextingu, tedy sdílení intimních materiálů prostřednictvím sociálních sítí, a to u stále mladších dětí. Informační kampaně začínají již na prvním stupni základních škol. Doporučením pro oběti kyberšikany či vydírání zůstává včasné prolomení studu a vyhledání pomoci v rodině nebo u Policie ČR, protože situace vyžaduje okamžité řešení dospělých.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
