Sedm od Dunaje na Vltavě. Poslechněte si povídky slovenských autorů

Jana Beňová: Kam v Bratislavě

Spisovatelka, básnířka a novinářka Jana Beňová (1974) představuje jednu z podob „ženské“ literatury, výrazné od devadesátých let díky snahám kulturně-literárního časopisu Aspekt. Její román Plán odprevádzania (Café Hyena) získal v roce 2012 Cenu Evropské Unie za literaturu a byl zatím přeložen do dvanácti jazyků.

Povídka Kam v Bratislavě přináší velmi osobní pohled pětatřicetileté hlavní hrdinky na město, v němž žije. Něžné svědectví pozorovatelky lidských osudů, která má zalíbení v muži s nitkami místo vlasů, uslyšíte v podání Dity Mandové Vojnarové. 

Janko Jesenský: Maškarní ples

Spisovatel Janko Jesenský (1874–1945) byl významnou kulturní a politickou osobností a také jedním představitelů první vlny slovenské moderní literatury. Jeho rané povídky jsou převážně humoristické. Je možné, že na něj měl vliv i spisovatel Jaroslav Hašek, se kterým se setkal za první světové války v Rusku, když redigoval časopis Voroněžský Čechoslovan.

Povídka Maškarní ples využívá tajemné hry masek a nabízí překvapující rozuzlení. Otázka, kdo je kráska převlečená za pošťačku, zamotá na plese dvěma bratrům pořádně hlavu. Na nahrávce z roku 1983 uslyšíte herce Petra Štěpánka.

Daniela Kapitáňová: 1920–1996

Daniela Kapitáňová (1956) si k povídce zdánlivě jen odskočila od prozaického opusu Kniha o hřbitově, který patří k důležitým románům devadesátých let, a sama autorka se řadí mezi nejčtenější slovenské spisovatele.

Čísla v názvu vybrané povídky 1920–1996  ohraničují životní data hlavního hrdiny Ludvíka Kaputa, který se zpovídá ze svého činu. Nešťastná láska mu v mládí zamotala hlavu.  Chybovat je lidské. I tak by mohl znít velmi stručný obsah příběhu, který čte Norbert Lichý.

Peter Krištúfek: Muž, který si nechal čistit boty

Postavy z próz předčasně zemřelého spisovatele a filmového režiséra Petera Krištúfka (1973–2018) jsou často zvláštní individua, outsideři, jejichž chování může být pro okolní svět nesrozumitelné.

Povídka Muž, který se nechal čistit boty vychází ze skutečné události. Vypráví příběh vzniku první fotografie člověka, kterou v roce 1838 vytvořil francouzský malíř a vědec Louis Daguerre. Poslouchejte v interpretaci Jiřího Ornesta.

Ondrej Štefánik: Ztráta vkusu

Ondrej Štefánik (1978) je prozaik mladší generace, taktéž postava ve slovenské literatuře specifická, hýřící nápady s leckdy bizarními událostmi, jinak též nositel ceny Anasoft litera za román Som Paula.

Ve svých temně laděných, absurdních textech hledá s postmoderní vervou smysl života, který mu ale s postmoderní obratností uniká. Podobně ironická a absurdní je i povídka nazvaná Ztráta vkusu, která posluchače přenese do světa umění, snobismu, lásky a možná úplně někam jinam… Čte  Justin Svoboda. 

Rudolf Sloboda: Rodné mestečko

Poslouchat povídku Rodné městečko klasika slovenské literatury Rudolfa Slobody v podání Petera Gábora je jako pohupovat se v síti za vlahého letního večera, v tichosti klimbat, být jednou nohou ve snu – vzpomenout si na zaprášený porcelán v sektorové obývací stěně, na sršně, který bydlel v omítce pod oknem, na první paprsek slunce, který vnikal do kuchyně asi v půl třetí odpoledne, na tělnatou dámu s lahví borovičky, na první rozkoš… Rodné městečko je jako pohled do slunce, do minulosti, jako leporelo vzpomínek kohokoliv, kdo se rád „vrací“. Rudolf Sloboda skládá filozofickou báseň o zapomenuté každodennosti, jeho křehký text má mnoho vrstev, je plný neologismů a metafor a na mnoha místech skutečně připomíná báseň v próze.

Rudolf Sloboda: Útěk z rodné obce

„Povídka by vždy měla být odrazem našeho vlastního myšlení a trápení. Je pěkné, když čtenář uzná, že i on měl podobné trápení nebo radost,“ napsal Rudolf Sloboda v textu Moje názory na povídku.

Byl redaktorem časopisu ve vydavatelství Smena i dramaturgem v Slovenské filmové tvorbě. Život ale neměl úplně lehký – se svou psychicky nemocnou manželkou žil ve skromných poměrech ve svém rodišti až do roku 1995, kdy ve své „chatě“ spáchal sebevraždu.

Příběhy z knihy Útěk z rodné obce obsahují postavy a postavičky hrdinů, kteří v zásadě jednoduché kolize a zápletky povyšují do zajímavých osudů. Jeden z nich pro rozhlas načetl Michal Pavlata. 

Psáno pro Týdeník Rozhlas.