Simona Krainová: Úspěch se u nás neodpouští. V zahraničí jsou lidé víc přející

Podle ní to mají hezké ženy v životě jednoduché i složité zároveň. „Moje krása mi otevřela dveře tam, kam jsem potřebovala. Kdybych neměla vzhled, jaký mám, neměla bych tolik pracovních příležitostí. Na druhou stranu musíte pořád čelit tomu, že hezká rovná se blbá. Musíte obhajovat i to, že jste se nenarodila jenom s dlouhýma nohama, ale že máte i něco v hlavě.“

„Navíc když je žena krásná i úspěšná zároveň, tak z toho obvykle nemívají radost ženy, které jsou neúspěšné a škaredé. Jak se říká: úspěch a závist si musíte zasloužit. Nechci hanět český národ, protože jsem pyšná Češka, ale je pravdou, že když vyjedu do zahraničí, tak jsou tam ti lidé víc přející. Když v něčem vynikáte, tak vás motivují a umí vás pochválit, kdežto tady vás spíš stírají.“

Modeling v dnešní době

Přiznává také, že je ráda, že nezačíná s modelingem v dnešní době. „Když jsem začínala já, tak panovala větší úcta, pokora, respekt – nejen mezi sebou, ale i k řemeslu. Dnes už dělá modelku každá influencerka. Všechno se to míchá dohromady a já sama se v tom už neorientuju.“

„Taky se teď všechno dělá rychle. Dříve existovaly opravdové filmy a opravdoví fotografové. Dneska už vám stačí jen dobrá aplikace a dobrý počítač. Dříve to byli páni fotografové a dneska se tam tlačí lidé, kteří by tenkrát nemohli vůbec prorazit.“

Poprvé na filmovém plátně

Kromě modelingu se také prosadila v herectví. Poprvé se na filmovém plátně objevila ve snímku Jaroslava Soukupa Kamarád do deště II – Příběh z Brooklynu, od jehož premiéry už uplynulo třicet let. „Ten film mi zrychlil nejen tep, ale celý můj život. Nastoupila jsem do rychlovlaku, který letěl šílenou rychlostí, a mám pocit, že se doteď nezastavil. Vůbec jsem nečekala, co všechno to spustí.“

O dvacet let později si zahrála ve filmu Vybíjená podle bestselleru Michala Viewegha a znovu se tam setkala s Lukášem Vaculíkem. „Už jsem za sebou měla nějakou hereckou průpravu. Od té doby jsem hrála v trilogii Byl jednou jeden polda, taky jsem za sebou měla nějaké seriály. Byla to pro mě výzva, protože jsem měla kolem sebe samá herecká esa. Byla to náročná role a ne role nějaké manekýny. Takových nabídek jsem měla dvacet ročně, ale to jsem hrát nechtěla.“

Ostré lokty

Svoji hereckou pozici si také musela několikrát vybojovat v konkurenci kolegyň. „Člověk musí počítat s tím, že ostré lokty nejsou jenom v modelingu, ale že i ve filmu se herečky o role perou. Ale já mám také ostré lokty a nenechám si nic líbit. Já jsem holka z Moravy,“ směje se.

Také je o ní známo, že nejde daleko pro jadrná slova. „Někdy mi dělá dobře upustit páru. Znám spoustu žen, které to v sobě nechávají růst, ale já myslím, že z té vnitřní tenze potom rostou nemoci. Nemůžete po sobě pořád nechat šlapat jen proto, že jste veřejně známá osoba,“ dodává v pořadu Alex a host.

Co si myslí o dnešním modelingu? Jaká byla cesta k její první roli? Jak se učí scénáře k filmům? Jak vychovává svoje syny a čím chtějí být, až vyrostou? Poslechněte si v pořadu Alex a host.