Sklárna, papírna a nakonec továrna na německé stíhačky Messerschmitt. Šumavský Františkov byl průmyslovým centrem

Prosperující továrna na dobové fotografii|foto:Jan Dvořák

V polovině 19. století se pro toto místo ujal název, který známe dodnes – Františkov. Bylo to v roce 1852, kdy oba podniky pohltila nová sklárna továrníka Wagendorffera, která dostala na počest hraběte Franze Thun-Hohensteina název Franzenshütte. Z názvu sklárny se pak vytvořil i název místa – Franzenstahl, česky Františkov.

Vstupů do podzemí je ve Františkově několik|foto:Jan Dvořák

V roce 1897 výrobu skla nahradila výroba papíru. Změnu výrobního programu provedl nový majitel Jacob Kraus. Ten továrnu rozvíjel velmi svižně, když vedle stávajících budov, vznikla další, takzvaná severní továrna. Zároveň Jacob Kraus nechal vybudovat dvě vodní elektrárny. Papírna fungovala skvěle, zaměstnávala až 200 lidí, ale světová hospodářská krize na začátku 30. let 20. století ji vystavila stopku. Provoz továrny skončil přesně v roce 1930.

Po roce 1939 se sem pracovní nasazení vrátilo, když areál získala německá firma Möbelwerke. Oficiálně zde měla vyrábět dřevěný nábytek a hračky, jenže skutečnost byla úplně jiná. Továrna byla připravována na utajenou výrobu vojenských letadel. Od října roku 1943 se ve Františkově rozjela výroba částí německých stíhaček naplno. Zpočátku se zde prováděli pouze kompletační práce, hlavně předních částí trupů letadel Messerschmitt ME-109. Ale velmi rychle výrobních procesů přibývalo a továrna ve Františkově začala nabývat na významu. Na výrobě špičkových německých stíhaček ve Františkově pracovaly na dvě stovky lidí, především zajatců a to včetně odborníků z celé Evropy – z Francie, Belgie, Nizozemí nebo Ruska.

Důležitost továrny ve Františkově vzrostla po srpnových událostech v roce 1943, kdy byly spojeneckými nálety srovnány se zemí závody na výrobu německých stíhaček v Řezně. Po této zkušenosti Němci rozdělili výrobu na více míst, a proto druhý masivní úder spojenců z roku 1944, při kterém byl vybombardován závod firmy Messerschmitt v Obertraublingu, nebyl tak fatální. Díky montážním závodům ve Františkově a Korosekách u Českých Budějovic výroba stíhaček pokračovala dál v podstatě beze ztrát.

Boží muka v místě bývalé továrny Františkov|foto:Jan Dvořák

Na konci roku 1944 se ve Františkově začal vyrábět nový model letadel Messerschmitt s označením ME-262 Schwalbe – tedy vlaštovka. Vyráběly se zde kabiny a motory. Šlo o špičkový bojový stroj, jeho výroba se ale naštěstí pro spojence rozběhla příliš pozdě. Když už bylo jasné, že nacisté prohrají válku, začali po sobě zahlazovat stopy. Továrnu zaminovali a odstřelili, vstupy do podzemních prostor zasypali. Údajně zde ale postupující spojenecká vojska našla několik hotových kabin pro stíhací letadla.

Zbytek továrny byl rozebrán a zlikvidován na začátku 50. let. Dodnes tak na místě zůstávají zbytky továrny a mnoho nezodpovězených otázek včetně dodnes neprozkoumaných a pravděpodobně nepřístupných podzemních prostor. Bůh ví, co se tam ještě skrývá...