Škodovka slaví 150. narozeniny!

Celkový pohled na Škodovu strojírnu. Na koci 80. let 19. století se Škoda rozhodl postupně přestěhovat továrnu na jiné místo - mezi Tylovu ulici a trať Plzeň - Cheb, kde se mohla dále rozšiřovat
Celkový pohled na Škodovu strojírnu. Na koci 80. let 19. století se Škoda rozhodl postupně přestěhovat továrnu na jiné místo - mezi Tylovu ulici a trať Plzeň - Cheb, kde se mohla dále rozšiřovat

istorie plzeňské Škodovky se začala psát přesně před sto padesáti lety, 12. června 1869 koupil tehdy třicetiletý Emil Škoda valdštejnské strojírny v Plzni.

Roku 1869 založil Emil Škoda podnik v Plzni

Významné výročí si dnes 12. června připomíná světoznámý plzeňský koncern. Před 150 lety se zde začala psát historie Škodovky. Emil Škoda byl rodilý Plzeňan, pocházel z dobře situované rodiny, tatínek byl lékař a také poslanec v říšském sněmu. Maminka pocházela z jedné z nejbohatších rodin ve městě. Emil Škoda studoval strojní inženýrství v Čechách i v Německu, po studiích sbíral zkušenosti v zahraničí, kromě Německa třeba i ve Francii a Spojených státech, a do Plzně se vrátil v roce 1866. Tehdy mu bylo 27 let. Začal pracovat ve Valdštejnových strojírnách, které tehdy měly několik desítek zaměstnanců a hledaly cestu z krize.

Emil Škoda viděl, jaké možnosti přináší industrializace a prosazoval modernizaci a další rozvoj firmy. Do toho se údajně Valdštejnovi nechtělo, a nakonec se rozhodl, že Škodovi své závody prodá. Kupní smlouva byla podepsána 12. června 1869 a kupní cena byla necelých 168 tisíc zlatých. Mimochodem Škodův roční plat byl tehdy 1500 zlatých. Takže při koupi hodně vypomohla rodina, stejně jako při dalším rozvoji firmy.

Firma se rozrůstala, přibývali zaměstnanci. Emil Škoda postupně nechal postavit novou slévárnu, strojírnu, kovárnu, vlastní železniční dráhu a jedním z významných kroků bylo otevření moderní ocelárny, která byla schopna produkovat odlitky o hmotnosti desítek tun a firma tak mohla dodávat odlitky, které nikde jinde nedokázali. Toho využívali třeba loďaři.

Škodovka dobyla Niagarské vodopády i Suez

Škoda byl úspěšný i ve výrobě ozubených a turbínových kol pro elektrárny a strojírny. K prestižním zakázkám patřily třeba dodávky potrubí pro elektrárnu na Niagarských vodopádech nebo pro zdymadla Suezského průplavu. Kromě dodávek pro dopravu, energetiku, doly, hutě, potravinářský, stavební a  papírenský průmysl vsadil také na zbraně. Jeho továrna byla nejvýznamnější zbrojovkou monarchie a ve třicátých letech minulého století dokonce pátou největší zbrojovkou světa - to už ale Emil Škoda nežil. 

Hrob Emila Škody na Mikulášském hřbitově v Plzni

Věděl, že k udržení podniku je potřeba velkých finančních prostředků, které jedinec mít nemůže, a v roce 1899 založil akciovou společnost. Vlastnil 52 procent akcií a zůstal jejím prezidentem a generálním ředitelem. O rok později ale zemřel ve vlaku cestou ze Štýrska. Bylo mu 60 let, pochovaný je na Mikulášském hřbitově v Plzni.

Spustit audio
autoři: Jitka Englová, Michaela Svobodová|zdroj: Český rozhlas Plzeň