Skoro 90 procent území Národního parku Šumava je přístupných
Národní park Šumava letos slaví 30 let své existence. Za tu dobu se na Šumavě vystřídaly desítky milionů turistů, kteří si užívali jedinečnosti a krásy zdejší přírody. Území Národního parku Šumava je z velké části přístupné – na bezmála 90 procentech plochy si můžete procházet územím bez omezení.
V současné době se tzv. klidové území Národního parku Šumava rozkládá na 13 procentech jeho území – tedy na zhruba 100 čtverečních kilometrech. Navíc se v těchto klidových území nacházejí značené stezky, to znamená, že nejsou úplně nepřístupná. Nebylo tomu tak ale vždy. Například ještě v roce 1989 bylo přístupných jen asi 40 procent současného Národního parku Šumava – většina totiž patřila do střeženého hraničního pásma nebo vojenského prostoru. A tak se lidé vypravovali především do okrajových částí dnešního Národního parku. Nejdále se dostali na Modravu nebo Kvildu a tak častými výlety byla například Jezerní či Chalupská slať, na jihu Vltavský luh. Nejvíce lidí bývalo většinou tam, kde fungovaly ubytovací kapacity, kterých ale nebylo mnoho.
„Ubytování v soukromí neexistovalo, byly tu jenom hotely, které byly v osmdesátých letech postaveny na Srní a v Železné Rudě, tedy v jejich okolí byl větší ruch a potom byly podnikové rekreačky, které byly až na Kvildě, i na Modravě, ale znamenalo to značné omezení pro pohyb návštěvníků. Jak už bylo řečeno, těch 60 procent území bylo naprosto nepřístupné nebo za nepříjemných podmínek neustálého sledování," říká Josef Štemberk ze Správy Národního parku Šumava.
Na západě Šumavy byla nejnavštěvovanějšími místy ledovcová jezera Černé a Čertovo. Vlastně byla to jediná dvě přístupná ledovcová jezera na Šumavě. Prášilské a Laka byla ve střeženém pásmu železné opony, stejně jako Plešné jezero na jihu Šumavy a tak se po více než 40 let normální smrtelník k těmto atraktivním místům nedostal. Tedy až na dvě sezóny v 60. letech.
„Pamětníci mají v živé paměti konec šedesátých let, rok 67, 68 kdy bylo možné navštívit, minimálně Plešné jezero, kam za doprovodu pohraničníků bylo možné dojet nějakým autobusem z Jeleních vrchů na určitou dobu," vzpomíná Josef Štemberk.
Dnes jsou všechna jezera přístupná. Na Plešné se můžete dívat i shora, z jezerní stěny. Nejvyšším bodem této lokality a vlastně celé české části Šumavy je vrchol Plechý s výškou 1378 metrů nad mořem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
