Škůdce, nebo pomocník? Střevní bakterie svedou obojí

3. březen 2019

Píše se o nich, že jsou důležité pro imunitu. Zároveň se dočtete, že způsobují cukrovku, obezitu, autismus a další nemoci. Bakterie ve střevech jsou momentálně v kurzu. Zaslouží si takzvaný mikrobiom označení „druhý mozek“, se kterým se leckde můžeme setkat?

Po staletí lidé nevědomky využívali služeb mikroorganismů při výrobě chleba, vína nebo piva, aniž o nich věděli. Ale stejně tak neměli lidé tušení ani o původcích nemocí. A tak ještě v polovině 19. století lékaři přicházeli k porodu přímo z pitevny, aniž by tušili, že tím ohrožují zdraví a život rodičky. Teprve v souvislosti s pokrokem medicíny v 19. a ve 20. století si lidé spojili různé mikroorganismy hlavně s rozmanitými nemocemi a s hrozbou úmrtí. Objevy Semmelweise, Pasteura nebo Kocha spolu se zavedením antibiotik a očkování znamenaly naprostou revoluci v medicíně. Ve vyspělých zemích dramaticky poklesla úmrtnost na infekční choroby. Mikroorganismy tak získaly pověst čehosi nebezpečného, s čím je nutné neúnavně bojovat. Až v posledních desetiletích se začíná pomalu šířit povědomí o tom, že nebezpečné pro lidské zdraví je jen malá část mikrobů. A že mikroorganismy jsou dokonce důležitou součástí našeho těla.

Co jsou to mikrobiom, probiotika, prebiotika?

Mikrobiom - Jako lidský mikrobiom se obvykle označují veškeré mikroorganismy sídlící na povrchu nebo uvnitř lidského těla. Mnohdy se ale tímto termínem označují hlavně bakterie sídlící v lidském střevě, ačkoli složení mikroorganismů je mnohem pestřejší a kromě bakterií zahrnuje také kvasinky, plísně, viry a další druhy organismů. Navíc se nevyskytují jen ve střevech, ale také v dalších částech zažívacího ústroji, na kůže, na genitáliích atd. Někdy se dokonce mikrobiom označuje za specifický orgán lidského těla, jehož význam medicína teprve začíná systematicky studovat a chápat.

Probiotika – mikroorganismy působící pozitivně na životní pochody, které příznivě ovlivňují složení střevní flóry, například kvasinky nebo některý druhy bakterií bifidobakterie nebo laktobacily v některých kvašených mléčných výrobcích jako jogurty nebo v potravinových doplňcích

Prebiotika – součásti potravy důležité pro růst a množení prospěšných bakterií (probiotik) ve střevě, řazeny mezi ně bývají zejména nevstřebatelné sacharidy v některých druzích zeleniny a vláknina

Exploze zájmu o střevní bakterie

Vědci mají už dávno informace o tom, že mikrobiální společenství v lidském těle je velice početné a nesmírně pestré. Nicméně ještě před 15 lety ho programově studovalo několik málo vědeckých týmů. Patrně růst zájmů vědců souvisí s velkými projekty, které studovaly nejprve dědičnou informaci uloženou přímo v lidských buňkách a poté také dědičnou informaci mikroorganismů žijících v lidském těle.

Vědecké časopisy zveřejňují v posledních letech obrovské množství nových studií, které se věnují mikrobiomu. Řada z nich například nachází souvislost mezi složením mikrobiomu a sklonem k obezitě. U autistů byla popsána nejen očekávaná souvislost mezi podáním antibiotik a změnou složení jejich střevních bakterií, ale také překvapivé ovlivnění jejich psychiky a projevů jejich nemoci. Mnoho studií se týká vlivu mikrobiomu na imunitní systém a možné souvislosti s autoimunitními chorobami.

Trnitá cesta od domněnky k prokázanému faktu

Obrovské množství studií vede také k velkému množství hypotéz, které buď formulují samotní výzkumníci, nebo při interpretaci výsledků novináři a pracovníci marketingu. Proto řada vědců důrazně upozorňuje, že je potřeba striktně odlišovat hypotézu neboli domněnku (jak by něco mohlo být) od prokázaného faktu. Navíc řada testů byla provedena v malém počtu, mnohé čekají na potvrzení jinými studiemi. Lékaři také upozorňují, že u člověka je třeba brát v potaz kromě vlivu mikrobiomu i dědičnost, složení potravy, rozdíly v chování atd. Analýza vlivu nebo podílu jednotlivých faktorů na tak složité procesy jako je třeba lidský metabolismus proto bude vyžadovat určitý čas. K pochopení vztahů mezi příčinami a následky pomáhají například studie, které se zabývají tím, jak je postupně tělo novorozeného dítě osidlováno mikroorganismy a jak se v souvislosti s tím vyvíjí jeho imunitní systém.

Co už výzkumy potvrdily?

Aktuální přehled o tom, co medicína už ví o významu mikrobiomu pro lidské zdraví, sepsala v roce 2018 pro časopis The British Medical Journal skupina expertů z Velké Británie, Kanady a Izraele. Autoři analýzy uvádějí, že vědecká shoda panuje u následujících vlivů:

  • dodávání tzv. probiotik v potravě má několik pozitivních vlivů na lidské zdraví
  • mikroby v našem zažívání ovlivňují metabolismus lidského těla
  • potraviny a léky, které užíváme, mají silný vliv na složení střevní mikroflóry
  • složení mikrobiomu se mění v reakci na imunoterapii a chemoterapii
  • složení mikroflóry ovlivňuje metabolismus krevního cukru - glukózy - a může být použito k individuálnímu přizpůsobení stravy
  • příjem vlákniny v potravě má příznivý vliv na složení mikrobiomu a má vztah k lepšímu zdraví člověka

O čem zatím ještě nemáme jistotu…

Kromě toho odborníci definovali skupinu témata, u nichž existují domněnky, o kterých nepanuje shoda a které nemá věda jednoznačně podložená fakty. Proto je formulovali do podoby otázek: Jsou přírodní probiotika v potravinách lepší než ve formě potravinových doplňků? Měli bychom je preventivně konzumovat? Mohou mikrobi našeho střeva ovlivňovat náš apetýt a výběr potravin? Mohou nízké dávky antibiotik v potravinách poškozovat lidské zdraví? Jaký je vliv zbytků pesticidů v potravinách na střevní mikrobiom? Jsou biopotraviny lepší pro střevní mikroflóru? Měly by být chemické látky užívané v potravinách a nové léky testovány z hlediska účinku na mikrobiom?

Spustit audio