Slovo odborníka: Politici nám s polystyrenem pěkně zavařili

Pěnový polystyren určený k zateplování
Pěnový polystyren určený k zateplování

Co dělat se zbytky polystyrenu po zateplení? Je pravda, že patří mezi nebezpečný odpad a může škodit zdraví? Dotazy posluchačky, na které reagujeme v dalším díle rubriky, otevírají diskusi nad varováním, které dlouho nikdo neposlouchal.

Pěnový polystyren určený k zateplování je totiž ukázkovým příkladem toho, jak politici podléhají lobbování průmyslu a ignorují včasná varování před používáním nebezpečných chemikálií. Protože polystyren velmi dobře hoří, což by pro zateplené budovy mohlo znamenat zvýšení riziko požáru, začali do něj výrobci přidávat bromovaný zpomalovač hoření hexabromocyklododekan (HBCD).

Vědci ale postupně prokázali nebezpečné vlastnosti této látky, které by mohly vést k ohrožení životního prostředí i zdraví lidí. Řada politiků bohužel varování vědců ignorovala nebo bagatelizovala, protože případná regulace používání této látky by omezila zisky firem, které látku vyráběly a používaly. Dnes tak bohužel musíme řešit důsledky toho, že politici před problémem strkali hlavu do písku.


Problémový zpomalovač hoření - HBCD
Hexabromocyklododekan (HBCD nebo HBCDD) je uhlovodík, který ve své molekule obsahuje 12 atomů uhlíků a 6 atomů bromů. A právě vysoký obsahu bromu způsobuje to, že tato chemická látka může v protipožární ochraně sloužit jako efektivní zhášeč nebo zpomalovač hoření. HBCD je proto používán jako zpomalovač hoření v zejména pěnovém polystyrenu, ale v minulosti byl používán také jako přísada v některých polypropylenových fóliích, v textilu, v některých elektronických přístrojích nebo v lepidlech.

Odborníci prokázali, že HBCD přetrvává dlouhou dobu v životním prostředí (perzistence), může v prostředí překonávat velké vzdálenosti a hromadit se v tělech zvířat i člověka (bioakumuluce). HBCD není akutně příliš toxický, ale zpomaluje činnost detoxikačních enzymů. Navíc je podezřelý z toho, že může vyvolávat rakovinu nemutagenními mechanismy a je řazen mezi tzv. endokrinní disruptory pro svou schopnost narušovat funkci hormonů štítné žlázy, které jsou důležité mimo jiné pro správný vývoj mozku. Studie na zvířatech ukazují, že pokud je plod v době nitroděložního vývoje vystaven HBCD, může to vést k poruchám vývoje nervového systému, k narušení paměti nebo schopnosti učit se.

Jak se dostává do lidského těla?

Do lidského těla se HBCD může dostávat především vdechnutím prachu nebo potravou, přičemž vysoké koncentrace mohou být například v některých rybách. Za jeho hlavní zdroje zamoření životního prostředí jsou považovány výrobky, které tento zpomalovač hoření obsahují, a průmyslové provozy, které ho vyrábějí nebo používají. Zvýšené koncentrace HBCD byly nalezeny například v řekách pod velkými městskými aglomeracemi, v čistírenských kalech nebo ve vejcích slepic žijících v blízkosti skládek odpadů.

Cesta na celosvětovou černou listinu nebezpečných chemikálií

V roce 2008 navrhlo Norsko zařadit HBCD na černou listinu celosvětové Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách, na kterou už předtím byly zařazeny některé nebezpečné pesticidy (např. DDT) nebo průmyslové chemikálie jako polychlorované bifenyly (PCB). V roce 2011 návrh doporučil i vědecký orgán úmluvy a v roce 2013 se zástupci členských států úmluvy shodli na zařazení HBCD na seznam látek regulovaných úmluvou. Další používání HBCD bylo celosvětové zakázáno s výjimkou několikaleté přechodné lhůty pro možné použití v polystyrenu pro zateplování budov. Tato výjimka by měla vypršet v roce 2019.


Co je Stockholmská úmluva?
Mezinárodní úmluva o nebezpečných chemických látkách, které dlouhodobě přetrvávají v životním prostředí, byla vyjednána pod záštitou Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a podepsána ve Stockholmu v květnu 2001. V platnost vstoupila v květnu 2004 a doposud se k ní připojilo více než 180 států světa. Původně se vztahovala na takzvaný „tucet špinavců“, který zahrnoval převážně chlórované pesticidy (jako DDT) a několik průmyslových chemikálií jako PCB, hexachlorbenzen nebo dioxiny. Později byly na seznam úmluvy přidány další látky a dnes reguluje 23 chemických látek nebo jejich skupin, včetně několika druhů bromovaných zpomalovačů hoření.

Proč je HBCD nebezpečný?

Včasná varování ministři ignorovali

Na základě varování vědců o nebezpečných vlastnostech HBCD už v roce 2008 Mezinárodní sekretariát pro chemické látky (ChemSec) zařadil tuto látku do první verze databáze nazývané SIN list, která obsahuje prioritní nebezpečné chemikálie, které by měly být ve spotřebním zboží co nejdříve nahrazeny. V říjnu 2008 zařadila Evropská agentura pro chemické látky HBCD na tzv. kandidátský seznam „látek vzbuzujících mimořádné obavy“.

V České republice na problém HBCD v zateplovacím polystyrenu upozornilo v roce 2009 sdružení Děti Země, které zjišťovalo, jak obchodní řetězce plní svou povinnost informovat spotřebitele o obsahu nebezpečných látek v prodávaných výrobcích. Laboratorními testy tehdy prokázalo, že obchodní řetězce Globus, OBI a Baumax prodávaly zateplovací polystyren s obsahem HBCD, aniž by zákazníkům poskytly informaci, že zboží obsahuje jednu z „látek vzbuzujících mimořádné obavy“.

Ale žádné z těchto včasných varování bohužel nevyslyšelo ministerstvo životního prostředí tehdy vedené Martin Bursíkem ze Strany zelených, které vyšlo vstříc zájmům průmyslové lobby výrobců polystyrenu a státem podporovaný programu „Zelená úsporám“ tak paradoxně dotoval i používání HBCD, ačkoli tato látka figurovala na několika černých listinách nebezpečných chemikálií.

V této pštrosí politice pokračoval i pozdější ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Ten navrhl pokračovat v dotačním programu přejmenovaném na „Nová zelená úsporám“, ačkoli se na něj ekologické sdružení Arnika obrátilo s žádostí, aby použití nebezpečného zpomalovače hoření v rámci státem dotovaného programu zakázal.

Ministerstvo varuje – pozor na nebezpečný odpad!

V červenci 2017 vydal odbor odpadů českého ministerstva životní prostředí sdělení, ve kterém upozorňuje na skutečnost, že zbytky zateplovacího polystyrenu obsahují nebezpečný zpomalovač hoření HBCD. Podle ministerstva obvyklé množství tohoto zpomalovače hoření v zateplovacím polystyrenu přesahuje limit, který od září 2016 činí 1000 mg/kg. Takový odpad smí být podle ministerstva pouze spálen ve spalovnách odpadů nebo v cementárnách.

Ministerstvo také upozorňuje, že odložení stavebního polystyrenu s obsahem HBCD do kontejnerů na tříděný sběr komunálního odpadů je zakázáno zákonem o odpadech a může být potrestáno podle přestupkového zákona pokutou až do výše 50 tisíc korun.


Náměty na další pořady Zdraví „v cajku“ posílejte na e-mail zdravi@pl.rozhlas.cz.

Úplný zákaz prodeje a používání zateplovacího polystyrenu s obsahem HBCD předpokládá ministerstvo v České republice i v celé Evropské unii v únoru 2018, neboť platnost povolení pro evropské výrobce polystyrenu skončilo v srpnu 2017. Celosvětový zákaz vycházející ze Stockholmské úmluvy by měl v platnost vstoupit v listopadu 2019. Tyto zákazy se ale nebudou vztahovat na polystyrenové výrobky již zabudované ve stavbách.

Polystyrenu, který neobsahuje nebezpečný zpomalovač hoření HBCD, se ale tato omezení netýkají.

Miroslav Šuta působí jako nezávislý odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik.