Slovo rok se pro označení časové jednotky používá jen ve dvou slovanských jazycích

7. leden 2021

Vstoupili jsme do nového roku 2021. Pojďme se zamyslet nad původem slova rok s odbornicí na jazyk český.

Dnes už si asi málokdo z nás uvědomí souvislost slova rok se slovem říct, možná je tato souvislost pro nás patrná u slova výrok. V etymologickém slovníku se dočteme, že slovo rok původně označovalo to, co bylo řečeno, dohodnuto, vyřčeno, pak lhůtu u soudního jednání, přeneseně lhůtu jakoukoli, následně lhůtu či časový úsek 12 měsíců. Pokud si tyto souvislosti uvědomíme, je pak pro nás jasnější, proč se u soudu jednání odročuje nebo proč denní dávku ovsa pro koně nazýváme obrok.

Mimochodem slovo rok se pro označení časové jednotky používá ze slovanských jazyků jen v češtině a polštině.

A souvisí s tím i staré slovo rokování. Původně dohadování lhůty, řeč, pak i jednání obecně. A souvislost najdeme i u slova úrok s původním významem to, co bylo domluveno, ujednáno – tedy placení ve lhůtě.

Naši předkové užívali k označení období dvanácti měsíců také slovo léto nebo řidčeji jaro a my na tento stav v jazyce dodnes navazujeme, užíváme-li spojení s číslovkou pět a více. Například -  je jí 47 let.

autoři: Helena Chýlová , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio