Šmejdi se najdou i mezi pohřebními službami. Poradíme vám, na co si dát pozor

„V České republice je několik stovek pohřebních služeb a najdou se mezi nimi i takové, které těží z bolesti a traumatu pozůstalých. Chcete-li, říkejme jim šmejdi“, upozorňuje předseda Unie pohřebních služeb Jiří Haman, který byl společně s pohřebním ombudsmanem unie hostem pořadu Co vás zajímá.

Praktika hodná šmejdů

„Jde o to, že si pozůstalí nevyžádají detailní rozpis položek faktury za pohřební služby. Kvalitní pohřební služba přitom na faktuře vždy rozepíše jednotlivé položky od ceny rakve, přes pohřeb žehem, po výzdobu smuteční síně a podobně“, dodal Haman.

„Musíme si uvědomit, že pohřeb není levnou záležitostí. Zdrcení pozůstalí tak často jen podepíší fakturu a chtějí už mít vše za sebou. Přeci jen jde o obrovskou újmu při ztrátě blízkého člověka. Je těžké zachovat si chladnou hlavu jako při jiných běžných obchodních transakcích a toho právě mohou některé nekalé pohřební služby zneužít a cenu neúměrně navýšit. Nebo něco do faktury schovat“, upozornil ombudsman Richard Štainc.

Cena základního pohřbu se orientačně pohybuje mezi 12 až 18 tisíci. Za pohřeb s obřadem a dalšími službami můžeme zaplatit o tisíce až desetitisíce víc. Přeci jen jde o poslední rozloučení s milovaným člověkem. V České republice je podle unie poměr mezi pohřby s obřadem a bez obřadu půl na půl.

Co dělat, aby nás nenapálili?

Za prvé máme právo volby. Nikdo nám nemůže vnucovat konkrétní pohřební službu. Pokud na to máme čas a sílu, můžeme před sjednáním pohřbu zesnulého navštívit několik pohřebních služeb a udělat si vlastní obrázek. Je dobré sledovat, jak se zaměstnanci chovají, zda dodržují pietu a důstojnost. Také by nás měli seznámit s jednotlivými cenami pohřbu.

Povinnosti pozůstalých

Jako pozůstalí máme také povinnosti. Tou hlavní je sjednat pohřeb do 96 hodin od úmrtí. Pokud tak neučiníme, sjedná pohřeb příslušná obec, na jejímž území k úmrtí došlo.

„Pokud nás úmrtí příbuzného zastihne třeba daleko na dovolené a nestihneme se vrátit, můžeme pohřeb sjednat na dálku“, doplnil Richard Štainc.

Povinnosti pohřební služby

Mezi hlavní povinnosti všech pohřebních služeb patří zachování důstojnosti a piety k zesnulému i pozůstalým, a provést pohřeb podle uzavřené smlouvy. Pokud se vám zdá, že se pracovníci pohřebního ústavu nechovají adekvátně, můžete vznést stížnost u vedení firmy, případně požádat o radu pohřebního ombudsmana Unie pohřebních služeb Richarda Štaince.

Kam s urnou?

Mezi časté dotazy, které pohřební ombudsman zodpovídá, je také nakládání s ostatky zesnulého. Někdo třeba vyslovil před smrtí přání, že chce být rozptýlen na oblíbeném místě na dovolené, v řece nebo třeba doma na zahradě.

Hlavní zásadou rozptýlení popela zesnulého je, že nesmí dojít k narušení veřejného pořádku, musí býti dodržena zásada důstojného zacházení s ostatky a náležitá pieta|foto: Fotobanka Profimedia

„Je to možné. Hlavní zásadou ale je, že nesmí dojít k narušení veřejného pořádku a stejně jako platí pro pohřební služby, musí být i v těchto případech dodržena zásada důstojného zacházení s ostatky a náležitá pieta, připomíná Štainc.“

V počtu žehů jsme světově na druhém místě

„Zajímavostí je, že od vzniku Československa v roce 1918 stále roste obliba pohřbu žehem. Do roku 1918 měla na pohřby monopol církev a jen někteří ateisté a volnomyšlenkáři, mezi nimi i slavný cestovatel Vojtěch Náprstek, předběhli svou dobu. Za Rakouska-Uherska se nejblíž od nás prováděl žeh například v německém Sasku nebo ve Švýcarsku,“ připoměl Richard Štainc

„Dnes jsme, co se pohřbů žehem týče, světovou velmocí. V České republice je celkem 27 krematorií. V celosvětovém měřítku je před námi v počtu kremacích pouze Japonsko. Pohřeb žehem se u nás provádí ve více než 90 procentech úmrtí“, dodal Jiří Haman.

Smíme pohřbít zesnulého na zahradě? Je pravda, že se v krematoriích pálí více nebožtíků současně? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v rozhovoru.