Smích, cinkot skleniček i zpěv: vzpomínání dcer na prádelského mecenáše, lihovarníka a hlavně tátu
Prádlo je obec nedaleko města Nepomuk na jihu Plzeňska. Život zde prožil člověk, pro kterého byla tato obec víc, než jen tečka na mapě. Pro Prádlo a okolí vykonal za svého života dle ostatních mnoho. Také proto mu lidé po jeho smrti nechali vyrobit bronzovou bustu z dílny Václava Česáka, aby se na tohoto významného mecenáše církevních, ale třeba i kulturních a sportovních akcí nezapomnělo.
Na druhý svátek vánoční to bude přesně rok, co své milované Prádlo po dlouhé nemoci opustil ve věku 68 let lihovarník Petr Jenčík. Na světě zanechal nejen mnoho přátel, a to jak v Čechách, tak v zahraničí, ale i členy své početné rodiny. Jak na něj vzpomínají a jak by jej charakterizovaly jeho tři dcery?
Monika: „Jako frankofila a frankofona, jako temperamentního dominantního člověka, který nezkazil žádnou legraci a s kterým někdy bylo těžké vyjít.“
Hana: „Já vzpomínám na tátu jako na ohromně charismatického člověka. Byl strašně chytrý, hodně vzdělaný. Měl vyloženě rád dozvídat se nové věci, zkoušel nové věci, objevoval, což se tedy potom projevilo v tom jeho podnikání. Nebál se nových výzev.“
Tereza: „Já vzpomínám na tátu jako na milovníka své rodné vesnice Prádlo a jako na velkého mecenáše všemožných prádelských spolků, prádelského kostela a jako na velkého lokálního patriota.“
Druhorozená dcera Hana vzápětí ještě upozornila na tatínkovu úctu ke svatému Janu Nepomuckému. Nedaleký Nepomuk je rodištěm tohoto světce, a tak je jeho vliv logicky znatelný také v okolí. Dcera Monika dodává, že k víře jako takové Petr Jenčík přivedl nejen je a rodinu, ale také osoby mimo rodinný okruh.
Dcera Hana šla jako jediná ve šlépějích svého otce, co se pracovního hlediska týče. Vystudovala obor kvasná chemie a společně s tatínkem pracovala v jeho lihovaru dlouhých 20 let. Nyní, po jeho smrti, sama likérku vede. Přiznává, že když se rozhodovala, co bude jednou dělat, hrála zde určitou roli právě rodinná tradice a sám Petr Jenčík, který si představoval, že jednou bude mít pokračovatele. Tento obor má mimochodem vystudovaný i matka Moniky, Hany a Terezy, manželka Petra Jenčíka, jejíž maminka byla operní zpěvačkou. Tyto umělecké geny zase prý zdědily Monika s Terezou.
Ovlivnila ho Francie
Známého lihovarníka během jeho života velmi ovlivnila také Francie, kde studoval a kde i odmaturoval. „Myslím si, že tam získal jednak spoustu přátel, kteří mu vydrželi až do konce života, a jednak si myslím, že ta burgundská krajina, ten způsob života, vinice a celá Francie zkrátka nějak ukovala ten jeho charakter,“ doplnila Monika.
A jak dle dcer budou na Petra Jenčíka lidé vzpomínat? „Já si myslím, že jako na vynikajícího odborníka, hlavně v tom lihovarnictví, jako na výborného společníka a jako na hodného člověka, který když mohl, tak dost často pomohl,“ uvedla dcera Hana.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
