"Spánkový hormon“ nedá vědcům spát ani během pandemie koronaviru. Co víme o melatoninu?

Melatonin je hormon, který vzniká během noci v části mozku označované jako šišinka neboli epifýza, a to z nervového přenašeče serotoninu. Melatonin je někdy označován také jako „spánkový hormon“, protože hraje určitou roli při usínání. Hlavně je však klíčový pro „seřizování“ centrálních biologických hodin lidského těla, které jsou umístěny v mozku. Konkrétně zajišťuje synchronizaci mezi těmito hodinami a střídáním dne a noci ve světě, který nás obklopuje.

Co tvorbu melatoninu ovlivňuje?

Tvorba melatoninu v mozku se zvyšuje s klesající intenzitou denního světla a s jeho prodlužující se vlnovou délkou. Za přirozených podmínek začíná v podvečer při západu slunce a maxima dosahuje zhruba mezi 3. a 5. hodinou ranní. Poté začíná klesat, přičemž významnou roli hraje světlo o vlnové délce 440 až 500 nanometrů. Proto je právě ranní světlo signálem pro seřízení centrálních biologických hodin v mozku a proto také umělé zdroje modrého světla večer nebo v noci (např. z displeje elektroniky jako televize, počítače nebo mobily) mohou nepříznivě ovlivňovat usínání.

Miroslav Šuta|foto:Rostislav Duršpek

Melatonin a rakovina?

Kromě regulace spánku a denního (tzv. cirkadiálního) rytmu může melatonin ovlivňovat náladu a jsou zkoumány jeho možné vlivy na imunitní systém. Značná pozornost je věnována možné roli melatoninu v procesech, kterými se organismus brání vzniku nádorů.

Epidemiologickými studiemi byl totiž zjištěn vyšší výskyt rakoviny prsu u letušek na transkontinentálních letech, které častým překračováním časových pásem narušovaly cirkadiální rytmus těla seřizovaný právě melatoninem. Později byl zvýšený výskyt rakoviny prsu zjištěn i u žen pracujících v třísměnných provozech. Jiné výzkumy objevily zvýšený výskyt rakoviny prostaty u mužů, jejichž profese narušují cirkadiální rytmus. Některé studie také naznačují možnost vyššího rizika vzniku rakoviny tlustého střeva a endometria.

Aby hypotézu o spojení mezi narušením vnitřních hodin a rizikem rakoviny vědci ověřili, prováděli rozmanité experimenty na zvířatech. Jeden z experimentů např. ukázal, že některé typy rakoviny výrazně rychleji postupovaly u těch pokusných zvířat, kterým byl změnami osvětlení navozen stav podobný tomu vznikajícímu přelety mezi kontinenty, v porovnání se zvířaty, které žily v pravidelném střídání dne a noci.

V roce 2010 proto Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) zařadila dlouhodobou práci na nočních směnách mezi pravděpodobné karcinogeny skupiny 2A.

Melatonin – silný antioxidant

Když vědci zkoumali, jakým mechanismem by melatonin mohl přispívat k ochraně před nádory, zjistili jeho silné antioxidační účinky. Melatonin má totiž schopnost zneškodňovat volné kyslíkové nebo peroxidové radikály, které vytvářejí tzv. oxidační stres podílející se na vzniku rakoviny i dalších civilizačních chorob. U pokusných zvířat vyvolával zánik nádorových, ale nikoli zdravých buněk. Kromě toho ovlivňuje melatonin i receptory pro ženské hormony estrogeny, a to by mohl být mechanismus, který by mohl u žen snižovat riziko rakoviny prsu.

Různými poruchami spánku trpí ve světě miliony lidí, přičemž výskyt těchto poruch stoupá s vyšším věkem. Toho využívají výrobci potravinových doplňků, kteří cílenou reklamou melatonin doporučují jako prostředek pro lepší spánek, případně cestovatelům na velké vzdálenosti, kteří následně trpí tzv. pásmovou nemocí, pro kterou se používá termín jet-lag.

V řadě zemí je možné si melatonin volně zakoupit, ale v České republice je vzhledem k jeho účinkům povolen pouze jako registrovaný lék, který je možné legálně pořídit pouze na lékařský předpis. I ve státech, kde je možné si melatonin zakoupit bez předpisu, odborníci doporučují s melatoninem neexperimentovat, protože příčin poruch spánku je celá řada. Proto v některých případech nejenže nemusí pomoci, ale může problémy dokonce prohloubit. Kromě toho může užití melatoninu vést k nežádoucím účinkům jako závratě, bolesti hlavy, nevolnosti nebo ospalost.

Melatonin a koronavirus

Jako u mnoha dalších látek se během pandemie koronaviru objevily spekulace, jestli by melatonin nemohl pomoci k prevenci nebo pro léčbu covid-19. Zatím nejsou k dispozici důkazy o tom, že by melatonin skutečně před nákazou chránil. Nicméně probíhají studie, v rámci kterých nemocným s covid-19 lékaři zkoušejí podávat melatonin jako jednu z podpůrných látek. Asi nejnadějnější jsou výsledky americké studie zveřejněné v polovině října 2020. Podle ní podávání melatoninu statisticky významně zvyšovalo šanci na přežití u pacientů v těžkém stavu, kteří byli intubováni a napojení na plicní ventilaci.

Nicméně sami autoři studie upozorňují, že výsledky mohou být ovlivněny takovým množstvím proměnných, že nelze vyloučit vliv některého z matoucích faktorů. Proto je nutné případný účinek melatoninu ověřit dalšími studiemi a také výzkum zaměřit na vysvětlení mechanismu, kterým by mohl melatonin při léčbě covid-19 pomáhat. Odborníci se také shodují v názoru, že zatím nejsou důkazy, které by opravňovaly k preventivnímu podávání melatoninu.