Spor o bezzásahové zóny na Šumavě má podle hejtmanky jen otevřít diskuzi

Národní park Šumava
Národní park Šumava

Bezzásahové zóny Národního parku Šumava jsou podle Jihočeského kraje mrtvou krajinou, a tak spustili jeho zástupci mediální boj. Jak ale lesy před lety napadané kůrovcem vypadají doopravdy a co na to říkají vědci?

Zaplacením PR agentury a následnou mediální kampaní se Jihočeský kraj rozhodl chránit přírodu Národního parku Šumava. Na sociální síti zveřejnil příspěvky, ve kterých například tvrdí, že šumavská krajina doslova mizí a může se proměnit v mrtvé území. Správa Národního parku i několik vědců ale tvrdí pravý opak. Reportáž Českého rozhlasu přinesla fakta z jedné z nejpřísněji chráněných částí šumavské divočiny, tedy z okolí vrcholu Plechý.

Les se přirozeně obnovuje

„Procházíme lesem, který před 15 nebo 20 lety prošel kůrovcovou gradací, procházíme mladým lesem, který vznikl po tom rozpadu a spontánně, samovolně se tady obnovil,“ popsal náměstek ředitele správy Národního parku Šumava Jan Kozel. „Tento mladý les, který byl napaden v roce 2005, je teď vysoký asi 6 až 8 metrů. Jsou tady jedle, smrky, buky a jeřáby,“ dodal.

„Na vrcholu hory Plechý jsou převážně smrky, protože jsme v klimaxové smrčině, jsou to desítky tisíc stromů, které mají výšku od půl metru do 4 metrů, a mezi nimi jsou v těchto polohách i jejich souputníci, jeřáby ptačí,“ popisoval krajinu.

„Tady můžeme vidět právě to, že skončila jedna generace stromů, které jsou různého věku, a nastupuje ta nová generace,“ řekl s tím, že pro někoho takový pohled možná nemusí být hezký, rozhodně se ale nejedná o měsíční krajinu, jen o přirozený proces obnovy lesa.

Za pravdu dávají správě národního parku i vědci

Za pravdu dávají správě národního parku i vědci. „Během deseti let se ten ekosystém zcela zmladil, a to bez zásahu člověka. Ten proces zmlazení je daleko rychlejší než o kousek dál v holosečných plochách, kde musí člověk zasahovat, stojí to spoustu peněz,“ vysvětlil hydrobiolog Jiří Kopáček z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích a ukazoval snímky z posledních jedenácti let, které zachycují vývoj ekosystému v okolí Plešného jezera.

Podle něj přítomnost mrtvých stromů v přírodě důležitá pro stromy nové. „Veškerá biomasa, která se ze stromů rozpadá a stává se znova půdou, přináší živiny pro další nový les,“ tvrdil.

Vedení kraje si stojí za svým

Vedení jihočeského kraje si přesto dál stojí za tím, že bezzásahové zóny ve správě Národního parku Šumava představují velké riziko. „Ta první zóna je celá sežraná, že tam pod tím rostou nějaké mladiny, to já přece nepopírám. Jen říkám, že ten problém je v tom, že umřely masivně ve velkém množství ty velké stromy, které měly nějakou ekologickou funkci, to je ten problém,“ řekla hejtmanka Ivana Stráská.

Hlavním cílem současné kampaně podle hejtmanky bylo a stále je nejen upozornit na kůrovcovou kalamitu, ale také otevřít diskuzi k tématu. „Upozorňuji, že to není komunikace jenom o Šumavě, ta smlouva je na strategii pro boj s kůrovcem a suchem. Ten startovní výstřel byl asi hodně divoký, protože tím prvním tématem, které jsme otevřeli, byla Šumava.

Další části kampaně chce kraj uveřejnit v následujících dnech. Jde například o videospoty promítané na obrazovkách jihočeských nemocnic nebo speciální webové stránky.

Spustit audio
autoři: Matěj Vodička, Michaela Svobodová|zdroj: Český rozhlas