Sto let od narození Desidera Galského

28. březen 2021

Tento čtvrtek 25. března uplynulo sto let od narození Desidera Galského, muže několika osudů.

Život Desidera Galského svým způsobem ilustruje události, které v minulém století zasáhly do osudů československých židů.

Narodil se ve slovenských Michalovcích v ortodoxní židovské rodině, ale své židovství prožíval již jako gymnazista sekulárně. Za války byl pronacistickým slovenským státem odveden do pomocných armádních jednotek, z nichž však přešel k partyzánům a na jejich straně se zúčastnil Slovenského národního povstání.

Po válce Desider Galský vystudoval v Praze mezinárodní vztahy a roku 1949 začal pracovat na ministerstvu zahraničí. Ne na dlouho. Po dvou letech ho antisemitské čistky vyhnaly do dělnické profese v ČKD a nové šance mu nabídlo až částečné uvolnění komunistického režimu na přelomu 50. a 60. let. Začal pracovat v rozhlase a jako nakladatelský redaktor a současně využil možnosti publikovat. Vydal knížky pro mládež o stavbě Panamského a Suezského průplavu, pro dospělé pak knihu „Mrtvý na útěku" o případu nacisty Martina Bormanna. Po sovětské okupaci se Desider Galský uchýlil do zdravotnického nakladatelství Avicenum a i zde se projevil tvořivě; stál u zrodu psychologického časopisu „Děti a my“, na svou dobu pozoruhodně svobodného.

V roce 1979 se Desider Galský otevřeně vrátil ke svým židovským kořenům. Stal se redaktorem českého židovského měsíčníku nazývaného tehdy Věstník a o rok později byl zvolen předsedou Rady židovských náboženských obcí v České republice. Jestliže státní církevní dozor očekával, že vzdělaný a jazykově skvěle vybavený Desider Galský bude poslušným vykonavatelem jeho propagandistických záměrů, opak byl pravdou. Desider Galský v zahraničí neskrýval neutěšenou situaci českého židovského společenství a nakonec po pěti letech musel pod vrchnostenským nátlakem z funkce odejít.

Židovské prostředí však neopustil. Až do listopadu 1989 svými styky se světovými židovskými organizacemi napomohl četným aktivitám, které oficiální rámec tehdejší židovské obce neumožňoval. S přáteli ze zahraničí podporoval vydávání židovských samizdatových publikací mladších členů pražské obce, přispíval k tomu, že svět se dozvídal pravdu o útlaku židovského života u nás.

Pád komunistického režimu přinesl Desideru Galskému satisfakci.  Byl opět zvolen předsedou Federace židovských obcí, zasadil se o novou podobu židovského měsíčníku. Domácí židovská komunita se však z práce svého oblíbeného představitele dlouho netěšila. V listopadu 1990 tragicky zahynul při automobilové nehodě.

S Desiderem Galským jsem se přátelil. Vzpomínám na něj jako na člověka s širokým kulturním rozhledem, muže elegantního vystupování, názorově otevřeného a tolerantního, ale přitom zásadového, vůči lidem laskavého a radostného. Takových není nikdy dost.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio