Šumava si s kůrovcem poradí, tvrdí vědci

Podle výsledků společného výzkumu NP Šumava a Bavorský les přirozeným omlazením lesa na Šumavě v posledních deseti letech vzrostly tisíce nových stromů. Vlevo je ředitel NP Bavorský les Franz Liebel, vpravo ředitel NP Šumava Pavel Hubený.

Šumavské lesy se dokáží vzpamatovat z kůrovcové kalamity i bez zásahu člověka. Důkazy přinesl patnáctiletý monitoring německých a českých vědců.

Šumavská příroda porazila kůrovce. Lesy v prvních zónách národních parků se na české i bavorské straně hranice dokázaly bez zásahu člověka vzpamatovat. Důkazy o tom zveřejnili zástupci obou institucí. V devadesátých letech velkou část lesa u pramenů Vltavy nedaleko Kvildy zničila kůrovcová kalamita, vedle odumřelých stromů už dnes ale rostou nové smrky.

Ředitel NP Šumava Pavel Hubený ukazuje smrky u pramenů Vltavy nedaleko Kvildy, které rostou vedle odumřelých stromů. Ty zničila v devadesátých letech kůrovcová kalamita. Nezničila ale celý les

„Kontinuita toho původního lesa je zachována, jsou tu i stromy, které jsou mladé a které vznikly v době po tom odumření, protože sem létají ptáci a mají semena v trusu. Takže pořád se to doplňuje, pořád to žije," řekl ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Odborníci z Bavorského národního parku společně s kolegy z šumavského parku patnáct let monitorovali les po kůrovcové kalamitě.

„Ten les je strukturovaný jak horizontálně, kde vidíme různé struktury, tak vertikálně, kde má různé velikosti stromů. Je vysoce mozaikovitý v porovnání s lesem, který byl vysázený lidmi," porovnal les ponechaný bez zásahu a les, kde se po kalamitě kácelo a následně zalesňovalo, ředitel bavorského parku Franz Leibel.

NP Šumava a Bavorský les představily výsledky dvacetiletého sledování lesa, který prošel kůrovcovou kalamitou. Na snímku je omlazený les na bavorské straně hor.

Vědci dále také zjistili, že mrtvý les zadržuje vodu. Na místech, kde zůstala stát torza stromů, naměřili o deset až dvacet procent vyšší přítoky vody. Tu mohla příroda využít pro svoji obnovu.