Šumavská rekreace za totality: žádné kolo, žádné běžecké trasy. Jen dýchání čerstvého vzduchu
CHKO Šumava slaví letos 60 let. To, že vznikla velká chráněná krajinná oblast na hranicích se západem, v území, které bylo plně pod kontrolou armády, se dá považovat za malý zázrak. Ale turisté sem jezdili a rádi se vypravili do lůna šumavské přírody. Kam mohli a jak vlastně taková šumavská rekreace před rokem 1989 vypadala?
Šumava před rokem 1989 patřila mezi rekreační oblasti, a to přesto, že zde byla zásadní turistická omezení. Hraniční hřeben od Železné Rudy až k Lipenské vodní nádrži byl prakticky nepřístupný, například do obce Prášily bylo možné jít pouze na základě propustky, na Březník, nebo k pramenům naší Vltavy žádný turista nemohl a z pěti ledovcových jezer byla přístupná pouze dvě – Černé a Čertovo. Jednou ze Šumavských obcí, kde se dalo hovořit o nějakém turistickém ruchu, bylo Srní, kde od poloviny 80. let vedl jedno z největších rekreačních středisek, hotel Šumava Václav Sklenář.
„Tenkrát ten pohled na rekreaci byl ještě trošičku jiný. Srní samo o sobě je situované v 850 metrech. Kdysi to byla vesnice, kde se hospodařilo a lidi sem moc nejezdili. Protože oproti Modravě Srní mělo vždycky méně sněhu. Běžkařské stopy - o tom jsme si mohli nechat jenom zdát. Na kole se tenkrát jezdilo tak akorát do práce, možná nějaký fanda si vzal kolo a vyrazil na Šumavu, ale to bylo opravdu minimální. Takže pojem trávit volný čas na Šumavě byl úplně jiný než dneska," vypráví Václav Sklenář.
Na Šumavu se primárně nejezdilo za turistikou, až na výjimky. Jezdilo se na rekreační pobyty, které zajišťovaly především odborové organizace různých podniků. Ty totiž měly v nejrůznějších koutech republiky svá ubytovací, rekreační zařízení. Hotel Šumava na Srní byl rekreačním střediskem Severočeských dolů a Agrokombinátu Tachov.
"Přijížděli sem horníci z Ústí, Teplicka, Mostu, kde měli totálně zničenou přírodu. Když si vzpomenu, jak vypadaly lesy v Krušných Horách, jak vypadala přehrada Fláje. Tam tenkrát kyselé deště zlikvidovaly lesy, lidi žili ve smogu v naprosto špatných podmínkách. Ti sem přijeli se alespoň nadýchat čerstvého vzduchu. Takže to byla ta rekreace - jezdili na čerstvý vzduch," dodává Sklenář.
V takových zařízeních si tedy běžný návštěvník nemohl zarezervovat pokoj třeba na týdenní dovolenou jako dnes. To musel hledat jinde. Například si vzít stan a využít nedalekého kempu Antýgl u řeky Vydry, který byl tehdy hojně využívaný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
