Šumavský hrad Hus chránil Zlatou stezku. Po 100 letech od dostavby už byl zříceninou
Na Šumavě je možné navštívit několik hradů a hradních zřícenin. Tím největším a určitě nejnavštěvovanějším je hrad Kašperk. Méně známá je pak zříceni hradu Pajrek u Nýrska. Vyhledávanou je zřícenina hradu Kunžvart u Strážného a pak zřícena Vítkův hrádek nad Lipnem. Mezi tyto zajímavé památky se pak řadí také zřícenina hradu Hus nad řekou Blanicí, jejíž příběh obohatil loupeživý rytíř Habart Lopata z Hrádku, kterého známe z Plzeňska – z hradu Lopata u Štáhlav.
V divokém skalnatém údolí řeky Blanice byl na skalním ostrohu vystavěn po roce 1341 hrad Hus na ochranu Zlaté stezky a zdejších rýžovišť zlata. Hrad byl rozdělen do dvou částí hradním příkopem vytesaným do skály.
Pokud si teď říkáte, že jméno hradu Hus by mohlo nějak souviset s městečkem Husinec, jdou vaše myšlenky správnou cestou. K hradu patřila dříve také ves, později městečko Husinec – rodiště Mistra Jana Husa, který zřejmě převzal jméno hradu za své.
Během 14. a 15. století se na hradě vystřídala celá řada majitelů. Jednoho z nich, Jana Smila z Křemže, nechal v roce 1439 popravit Oldřich z Rožmberka. Jen šest let před tím proběhla na úplně jiném místě v Čechách událost, která také měla spojitost s hradem Hus. Po dlouhém obléhání byl zapálen hrad Lopata u Šťáhlav nedaleko Plzně. Stalo se tak po několikaměsíčním obléháním hradu, kde v té době sídlila banda loupeživých rytířů pod vedením Habarta Lopaty z Hrádku. Jeho banda několik let plenila blízké okolí. To přinutilo místní šlechtice, aby se spojili s husitskými posádkami v kraji a měšťany Horažďovic, Klatov, Sušice a Domažlic. Společné vojsko, jemuž velel husitský hejtman Svojše ze Zahrádky, přitáhlo k Lopatě 27. října 1432 a oblehlo ji.
V únoru následujícího roku se vyhladovělí loupežníci pokusili o lest, která jim nevyšla. Hrad Lopata zapálili v domnění, že v nastalém zmatku vojákům utečou. Jenže naopak, plameny, které polykaly hradní sídlo, si na utíkající lapky dobře posvítily. A tak většinu loupežníků vojáci pochytali a oběsili je na stromy v okolí vyhořelého hradu. Jen jejich velitel Habart nebyl k nalezení. Vojáci se proto spokojili s vysvětlením, že pravděpodobně uhořel.
Bylo proto velkým překvapením, když se rytíř Habart Lopata z Hrádku po sedmi letech v roce 1440 objevil v čele nové loupeživé tlupy, která se zmocnila hradu Hus. A protože tento hrad stál na Zlaté stezce, mohl tady loupežník Habart Lopata se svojí novou bandou ukázat, jak dobře umí loupit. Jeho řádění ale nemělo dlouhého trvání. Už v roce 1441 na jeho sídlo zaútočili Přibík z Klenové, Petr Zmrzlík ze Svojšína a Jan Sedlecký z Prachatic se svými vojsky. Hrad obklíčili tak, aby neproběhla ani myška a loupežníky nechali vyhladovět.
Obléhání trvalo více než půl roku. Když už loupežníci byli úplně vyhladovělí, Habart tentokrát neutekl, ale začal vyjednávat. S obléhateli se dohodl na kapitulaci, hrad jim vydal a to za podmínky, že bude moci on i jeho muži svobodně odejít. Tak se stalo. Vojsko hrad vypálilo a rozbořilo a tak se na rok přesně, po pouhých sto letech existence, hrad Hus stal zříceninou. A Habart Lopata z Hrádku pokojně dožil v ústraní v Českých Budějovicích.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.



