Sušené zvířecí orgány, pijavice i maso zrzavého muže sloužily jako lék v barokní lékárně v Klatovech

Lékárnám se odedávna dávaly názvy po silných, bájných či magických tvorech. A jinak tomu nebylo ani u klatovské lékárny U Bílého jednorožce. Roh si tamní návštěvníci mohou dodnes prohlédnout. Nejde ovšem o roh jednorožce, ale o zub narvala – mořského kytovce z čeledi narvalovitých. To však v minulosti mnoho lidí a zákazníků lékárny netušilo, a tak věřili tomu, že se jedná o roh bájného zvířete.

V dřívějších dobách lidé nedisponovali mnoha prostředky k léčbě nemocných. Zkoušeli tedy léčit porůznu. Jako zaručený lék na všechno tak sloužilo například pouštění žilou či přikládání pijavic. „V dobách, kdy nebyla antibiotika ani léky na ředění krve, zachraňovaly pijavky lékařské miliony pacientů,“ říká průvodkyně lékárnou Martina Salvová. Kromě pijavic jsou v lékárně dodnes k vidění i zub pilouna, kopyto z jelena nebo sušené rybí měchýře.

Průvodkyně Martina Salvová v lékárně U bílého jednorožce|foto:Kateřina Dobrovolná,Český rozhlas

Nejen reálné výsledky léčby, ale třeba i jen samotná víra v uzdravení mnohdy i dnes pomáhá pacientům ke zlepšení jejich stavu. Víra v Boha byla v době provozu lékárny mezi lidmi samozřejmě silná. Stejně tak ale i pověrčivost. „Lékem býval i prach vymetený z kostela, popel, zlato, stříbro, rtuť, síra, prostě úplně všechno, nejenom droga, ta léčivá bylinka. Dokonce se sušily orgány zvířat, krev, maso a tak dále,“ nastiňuje výčet různých léčivých prostředků tehdejší doby průvodkyně.

V barokní lékárně U Bílého jednorožce na náměstí v Klatovech se tak dozvíte i o egyptských mumiích, jakožto léčivu, či o masu mladého zrzavého muže, coby náhražce za část těla mumie, která nebyla vždy k dostání.