Svatý Jan měl skončit jako výplň betonového mostu

30. listopad 2020

Soch svatého Jana Nepomuckého je po Čechách nespočet. Snad v každé druhé vsi či městě zdobí například most alespoň jedna taková socha, a to i v Brdech a jejich blízkém okolí. Ta v Hrádku u Rokycan má však zajímavou historii. Měla totiž skončit jako výplň betonového mostu.

Socha stojí na soukromém pozemku, u takzvaného Šmejkalova mlýna. Vidět ji ale můžete už od vstupní brány. „Byla zhotovena někdy za Mitrovických dob, kdy Mitrovicové zaplavili celé Mirošovsko barokními kamennými sochami. Je to kámen, kterému se odborně říká arkóza a je to podobné pískovci,“ uvedl Martin Lang, ředitel Muzea Středních Brd ve Strašicích. Tento kámen pochází z bývalých lomů mezi Mirošovem a Hrádkem u Rokycan.

Socha byla původně umístěna u brodu přes Padrťský potok, respektive Klabavu, a to v místech, kde dnes stojí betonový most. Právě do jeho výplně měla být použita jako materiál také tato socha.

„Říká se tu U Krajana, podle bývalé hospody, a jak to měl svatý Jan Nepomucký jaksi v náplni práce, tak střežil bezpečnost cestujících přes vodu. Tehdy fungovala taková ta prapodivná pověst, že je svatý Jan Nepomucký symbol tmářství a útlaku. Republikánští otcové městečka se dohodli, že svatého Jana roztřískají na kusy a použijí ho jako výplň do betonového mostu. Koneckonců on by tam tu svou funkci plnil dále, pořád by byl přítomen,“ popsal tehdejší události Martin Lang.

Záchrana přišla záhy

Výše uvedené plány se hrubě nelíbily mlynářce Šmejkalové, která se rozhodla, že zničení sochy nedopustí. Sochu tehdy ve 20. letech 20. století vyměnila za dvě fůry kamene a přestěhovala si ji na příjezdovou cestu k mlýnu, kde svatý Jan Nepomucký střeží mlýnský náhon dodnes.

Vzdálenost od Plzně: cca 26 km

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio