Svatý Jiří a slova související s jeho svátkem

24. září 2010
Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

24. dubna si připomínáme svátek svatého Jiří, v Plzni konkrétně spjatý s tradiční doubraveckou poutí. Svatý Jiří patří mezi nejstarší svaté a starobylost svatojiřské tradice dokládá v Čechách i jeden z nejstarších kostelíků stojící právě v Plzni Doubravce, který byl Jiřímu zasvěcen. Původ jména Jiří odvozujeme z řečtiny z formy Georgios, znamenající rolník. Jméno patří k velmi oblíbeným rodným jménům v celé Evropě, zejména v Anglii. Podle legend byl sv. Jiří plukovníkem v císařském římském vojsku, než se přišlo na skutečnost, že je křesťanem, je proto zobrazován jako voják, nejčastěji rytíř na koni bojující s drakem.

Jedna ze svatojiřských legend vypráví také o záchraně princezny . Proto drak, ale jde spíše o pojetí symbolické, drak představuje pohanství, nad kterým Jiří vítězí.
Přejděme teď od tradic kulturních ke slovům, jež se svátkem svatého Jiří souvisejí. Za slova spjatá se svátkem sv. Jiří můžeme označit jarní výhon a jarní plat. Plat je jasný, o svatojiřském svátku se platilo vrchnosti, druhý termín byl na svatého Havla.
Jarní výhon označoval vyhánění dobytka na pastvu, někde dokonce vyhánění na první pastvu bylo spojeno s malou slavností. Svátek představoval důležitý moment v hospodářském roce našich předků. S vyháněním dobytka na pastvu souvisí pojmenování rabuše - dřevěné hůlky, na nichž se pomocí zářezů - vrubů značil počet. Vruby se označoval počet kusů vyhnaných na pastvu. Rabuše zvané také raboch nebo rabuša neboli vrubovky sloužily i k zaznamenávání dluhů. Původní význam vrubovek žije dosud ve frazeologismech dát něco na vrub - označit na rabuši, udělat vroubek a také mít u někoho vroubek - tedy mít zářez na rabuši, mít dluh. Kromě vroubků je s 24. dubnem spjata řada pranostik. Z rýmovaných bychom mohli připomenout Schová-li se na svatého Jiří vrána do žita, požehnané léto k nám zavítá nebo Na svatého Jiří vlaštovky již víří s variantou Na svatého Jiří nepohoda víří či Na svatého Jiří nepošlapou trávu ani čtyři.

Asi nejznámější je ale pranostika: Na svatého Jiří vylézají hadi, štíři. Had je odvozen od praslovanské podoby gad, pravděpodobně jde o tabuový název označující něco odporného, nepříjemného.
Slovo štír je neznámého původu, v praslovanštině mělo asi podobu ščur. Tato forma dodnes žije v mnoha, hlavně moravských nářečích, kde ščur označuje řadu zvířat - deštovku, ptáky i červy. Naši předkové také užívali rčení o víně - říkali, že víno je jako štír, pokud chtěli označit víno nedobré, kyselé.

Dotaz:

Jak správně psát 15kilometrová rychlost?
Dohromady, číslovku 15 a pak bez mezery slovo kilometrová nebo můžeme užít i značku pro kilometr - tedy km, pak číslice 15 a bez mezery značku km. V žádném případě nezapisujeme slabiku ti ani spojovník. Stejně napíšeme např. 15letý žák apod. Pokud bychom mezi číslicí a značkou pro kilometr ponechali mezeru, napsali bychom spojení, které čteme jako 15 kilometrů.

Co znamená slovo brdo ve rčení být na jedno brdo - být stejný? Brdo označuje původně část tkalcovského stavu, která rozhoduje o podobě vzoru. Bylo-li brdo nastaveno stejně, tkal se stejný vzor. Od tohoto konkrétního vyjádření je jen krůček k přenesení významu a vzniku frazeologismu - je to na jedno brdo.
Snad bychom mohli připomenout, že brdo původně vypadalo jako hřeben a se zuby, či vrcholky pak souvisí i pojmenování Brdy podle tvaru kopců.
autor: Helena Chýlová
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka

Zprávy z iROZHLAS.cz