Svým prvním koktejlům se král českých barmanů Plzeňan Martin Vogeltanz směje

19. říjen 2018
Martin Vogeltanz

S barmanstvím začal pozdě, až ve svých 25 letech, a mnozí mu prorokovali, že v tomto oboru proto rychle skončí. Po 12 letech je českým Barmanem roku 2017 a stříbrným a bronzovým mistrem světa v kategoriích classic a flair.

Získat medaili ve dvou barmanských kategoriích se přitom na mistrovství světa pořádaném Mezinárodní barmanskou asociací ještě nikdy nikomu nepovedlo, obecně nebývá zvykem, aby barmani soutěžili v obou. „Myslím si, že správný klasický barman by měl umět udělat trošku show pro zákazníky a naopak ten showbarman by měl umět udělat dobrý koktejl, proto jsem se zaměřil na obě kategorie,“ vysvětluje svoji volbu Martin Vogeltanz.

Martin Vogeltanz

V kategorii classic podle něj porota z 75 % hodnotí koktejl - jeho chuť, složení, vůni a barvu – a až potom přihlíží k atraktivitě způsobu přípravy, v kategorii flair je to obráceně. V rámci soutěže by měl barman vyniknout, něčím se odlišit. Většinou to bývá netradičním servisem nebo neobvyklou ingrediencí. Na letošním mistrovství světa v estonském Tallinnu Martin vsadil na sirup z asijské byliny Osmanthus (česky vonokvětka) s výraznou květinovou vůní. A vyšlo to.

Pokud jde o barmanské házení lahvemi a nalévání drinků, trénuje Martin Vogeltanz 5 až 6 krát v týdnu vždy 2 až 5 hodin a to vytrvale: „Trénink je samozřejmě dlouholetý, člověk se to nenaučí za měsíc. I klasické barmanství vyžaduje znalosti, takže i tam je důležitá příprava.“ Koktejlům ze svých prvních soutěží se dnes směje, nebyly zkušenosti, ale ani suroviny, které jsou k dispozici dnes. O to větší zadostiučinění přichází s nynějšími úspěchy, kterých dosáhl i díky podpoře své rodiny. 

Elán a nadšení z barmanství Martina Vogeltanze neopouštějí ani po letech. „Mě to drží pořád, jsem opravdu šťastný, že můžu dělat práci, která mě baví a je mým koníčkem,“ přesto na zlato z mistrovství světa aktuálně nepomýšlí, „mám dvě děti a spoustu aktivit, takže se budu muset zaměřit i jiným směrem než na soutěže.“

Spustit audio
autor: Soňa Vaicenbacherová|zdroj: Český rozhlas