Takzvaní Mozoláci měli v Záběhlé tvrdé živobytí

15. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Turisté si kousek od místa mohou přečíst zajímavé podrobnosti

V minulosti kvůli rozšiřování vojenského prostoru zaniklo v Brdech hned několik osad a obcí. Jednou z nich je i Záběhlá nedaleko Padrťských rybníků, která se dělila na Přední a Zadní.

Záběhlá nebyla jedinou vystěhovanou a zaniklou obcí v Brdech

„První zmínka o Záběhlé pochází z roku 1733, ale už o 6 let dříve rozhodl arcibiskup František Ferdinand Khünburg, že pod horou Kocúrov založí osadu. Záběhlou tehdy obsadil českými osadníky v nadmořské výšce 680 m n. m., což je tedy poměrně hodně, muselo tady být tvrdé živobytí,“ uvedl kurátor sbírek Podbrdského muzea Rudolf Šimek.

Obyvatelé Záběhlé se živili zejména uhlířstvím, těžbou smoly, zpracováváním kůry a obecně především lesními řemesly. „Obec založilo 12 rodin, z nichž každá dostala necelých 120 m² na postavení obydlí a přibližně 3,5 ha polí a luk na obživu. Nově příchozím byla také na 12 let odpuštěna robota,“ řekl pracovník muzea.

Záběhlé se říkalo také Mozolov. „O tom existuje legenda: místní tady měli už tak těžké živobytí, ale dráb je honil ještě víc do tvrdé práce. Když jim došla trpělivost, vyrazil starosta se dvěma radními stěžovat si k vrchnosti. Jako argument, že je práce až příliš, ukazovali své mozolnaté dlaně. Bohužel se pracovní podmínky nelepšily, a tak si přišli stěžovat znovu. Už od dveří je vrchnost vítala slovy: „Á, Mozoláci jsou tu zase,“. Netrvalo dlouho a tato přezdívka se vžila,“ popsal legendu Šimek.

Konec Záběhlé

Obec čekaly později ale ještě horší časy. „Byla nadvakrát vystěhovaná. Poprvé v roce 1941, když tady němečtí okupanti chtěli mít střelnici. Tehdy zde ale ještě mohli zůstat určití řemeslníci. Osud obce byl zpečetěn při rozšíření vojenského prostoru, takže již v roce 1951 byla postupně Přední i Zadní Záběhlá vystěhována, spolu s obcemi Padrť, Kolvín, Hrachoviště a Velcí. Kolem roku 1954 už tady nestál jediný dům,“ promluvil o smutné historii obce kurátor.

„Pokud sem jako turista zavítáte, nebude možná špatné porovnat si předtím ještě doma v počítači historické mapy, třeba letecké mapování z 50. let nebo císařské otisky, se současným stavem, abyste věděli, kde lépe hledat opuštěné zahrady a základy domů. Pokud sem přijdete nepřipraveni, tak to tady vypadá jako les. Místy uvidíte mýtiny a malé loučky. Tam, kde byly domy, uvidíte ovocné stromy a trochu se dá ta vesnice vytušit,“ uvedl Rudolf Šimek.

V 90. letech byla založena organizace Svaz vyhnanců z Brd, která dlouhodobě usiluje o obnovení zaniklých obcí. „Bohužel neúspěšně se organizace dožaduje spravedlivého odškodnění. Obyvatelé dotčených obcí si prožili nepříjemné chvíle, když byli v průběhu několika let hned nadvakrát násilně vystěhováni. Členové svazu poukazují zejména na to, jak za druhé vlny vysidlování nebyly dodržovány platné zákony a dodnes se s nimi stát nevyrovnal,“ řekl muzejník.

Vzdálenost od Plzně: cca 51 km

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio