Téměř 3 000 pokut udělila ČIZP za rok 2016. Dva ze čtyř největších hříšníků jsou z Plzeňského kraje

19. květen 2017
Nejvyšší pokutu v roce 2016 dostala firma OMGD s.r.o., která působící v areálu bývalé chemičky v Kaznějově, za nedovolené nakládání s demoličními odpady

Česká inspekce životního prostředí loni uložila pokuty za víc než 130 milionů korun. Provedla téměř 16 tisíc kontrol, z toho přes 1 400 v Plzeňském kraji. A právě v Plzeňském kraji taky inspektoři objevili dva ze čtyř celostátních rekordmanů.

Prvním regionálním hříšníkem s jednou z nevyšších pokut je firma OMGD s.r.o. „Firma působící v areálu bývalé chemičky v Kaznějově nakládala nedovoleným způsobem s demoličními odpady, ve kterých jsme našli řadu látek škodlivých životnímu prostředí a vodám. Firmě jsme za nezákonné nakládaní s odpady uložili pokutu ve výši šest a půl milionu korun,“ řekl ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss.

Druhou firmou s vysokou pokutou je společnost S & S SLUŽBY s.r.o. Podle Erika Geusse firma v lokalitách Zruč u Plzně a Tymákov prováděla terénní úpravy s využitím stavebního odpadu, což je nedovolené. Za to dostala pokutu ve výši 1,9 milionu korun.

Celkem uložila Česká inspekce životního prostředí v Plzeňském kraji 302 pokut za více než 22 milionů korun. Sankci přesahující milion korun si na Plzeňsku vysloužila firma Agroživ, Sdružení zemědělců s.r.o. „Pokuta byla uložena za odběr podzemní vody pro napájení skotu bez povolení vodoprávního úřadu,“ uvedla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu v Plzni. Půl milionu pak musí zaplatit firma Steatit s.r.o. za vypouštění předčištěných splaškových a technologických odpadních vod do vod povrchových, respektive do dešťové kanalizace v Klenčí pod Čerchovem.

Díky dohledu počet prohřešků klesá

Celkově ale počet prohřešků klesá. Pokut bylo podle Erika Geusse o dvě procenta méně než v roce předchozím, a to hlavně u velkých podniků, které má úřad životního prostředí neustále pod kontrolou.

České inspekci životního prostředí nově pomáhají při odhalování nebezpečných látek nebo nezákonných materiálů spektrometry. Zakoupila tři - rentgenový, laserový a infračervený. Díky tomu zjistí samotní inspektoři, jestli je výrobek v pořádku a nemusí vynakládat peníze na laboratorní testy. „Kontrolujeme bižuterii, zda neobsahuje například kadmium, potom to používáme při analýze odpadů nebo různých směsí z neznámých sudů s neznámou tekutinou a podobně. Dále pro analýzu půdy, jestli tam nejsou nějaké škodlivé látky, a používáme to i ke zjištění pravosti materiálu,“ doplnil Geuss.

Závadné výrobky posílá inspekce do akreditované laboratoře a po potvrzení škodlivosti zahajuje správní řízení, zastaví prodej výrobku a firma ho musí zlikvidovat.