Tomáš Bernhardt: Od Martina do Martina – tak naši žili kalendářní rok

Na dvůr Národopisného muzea Plzeňska, stejně jako na celý širý kraj, tiše padají sněhové vločky. Pohled z okna pro tuhle chvíli zas jednou připomíná opravdovou zimu. Příroda se jako by zastavila, usnula. Je to ale jen zdání. Už za tři neděle by měl na Hromnice skřivan vrznout. Brzy na to se na ulicích vesnic a v regionálním zpravodajství objeví masopustní průvody. Příroda se probudí a dny s podivnými názvy, jako jsou Květná neděle, Škaredá středa či Zelený čtvrtek nás uvedou do Velikonoc. Někde zazní řehtačky, ale skoro všude se objeví koledníci s pomlázkami. U svatého Jiří v Plzni začne pouť a na vsích budou chystat májky. Všude bude teplo a zeleno. Dny se budou prodlužovat až do slunovratu a svatojánské noci, která bývala považována za jednu z nejtajuplnějších nocí v roce. Pojila se s ní řada zvyků a pronikla i do literatury a divadelních her.

Vzápětí Markéta hodí srp do žita. A až na polích nezůstane ani klas (a na moravských vinicích ani hrozen), vypuknou dožínky a vinobraní. To už bude foukat ze strnišť a přes Havelské posvícení a Havelské trhy se dostaneme k Martinovi. Možná nepřijede na bílém koni, ale určitě přiveze svatomartinské víno. Slunce v něm zakleté nám připomene teplé dny léta, ale přes okraj sklenky zahlédneme, jak se blíží Advent, Mikuláš, Lucie a vůbec Vánoce. A pojedeme zase nanovo, zase dokola.

Moderní společnost se z tohoto koloběhu snaží vyvázat. Důležitější je pro ni čas lineární, který běží pořád dopředu, den za dnem, rok za rokem, událost za událostí. Navíc zimě lze utéct k teplu ústředního topení, tmu dlouhých večerů vykážeme za okno stisknutím vypínače, před horkem se naopak schováme do klimatizovaných prostor. Někdo na Vánoce odlétá do tepla. Vypravit se v parném létě na lyže na jižní polokouli sice není tak časté, ale technicky možné to je. Jenže ten cyklický čas kalendářního roku nás stejně úplně nepustí. A řekl bych, že bránit se mu a utíkat do umělého světa stálého tepla a světla je vlastně škoda. Jako jsme nastaveni na střídání tmy a světla přes den, tak máme v krvi a pod kůží o proměny ročních dob. A i když se před nimi skrýváme, stejně nás doběhne jarní únava, stejně jsme aktivnější v létě a v zimě máme mnohem větší chuť odpočívat.

Naši předkové, a zejména ti na venkově, byli ročním proměnám vystaveni ještě mnohem víc. Způsob, jakým se s nimi vyrovnávali, vtělili do různých zvyků a obyčejů, rčení a říkadel, písniček, pohádek a vyprávění. Lidová kultura tím vším byla tak prostoupena, že ozvuky této tradice doléhají až do naší doby prosvícené obrazovkami televizí, počítačů a telefonů.

V úvodním odstavci jsem použil části různých pranostik či tradiční názvy dnů a skoro bych se vsadil, že většina z vás je zná. Nebo jste je alespoň někdy slyšeli. Patří k našemu kulturnímu okruhu. Jsou součástí toho obtížně definovatelného čehosi, čemu se bez nároku na přesnost říká „tradice“. Řeknu třeba jen půl nějakého ustáleného rčení, třeba že na Hromnice skřivan musí vrznout, a vy si už sami doplníte „i kdyby měl zmrznout“. Tyhle věci jsou součástí prostředí, v kterém jsme vyrůstali. Stačí nahodit kousek, mrknout na sebe a rozumíme si.

A proč jsem hned v první větě zmiňoval Národopisné muzeum Plzeňska? Už jen jeho název naznačuje, že úkol udržovat povědomí o těchto společných kořenech je podstatnou součástí jeho poslání. Těsně před koncem loňského roku kolegové připravili a otevřeli novou součást stálé expozice, která se věnuje právě průběhu roku od Martina do Martina.

Mimo jiné se zde můžete dozvědět, jakou roli hrál tento svátek v životě tradiční venkovské společnosti – a proč byl tedy použit jako předělové datum i v koncepci celé výstavy. Potkáte se zde se známými svátky a pranostikami, u nichž se dozvíte něco o jejich původu a kontextu. Zjistíte však také, že podobných svátků se silným symbolickým nábojem bylo mnohem víc. Uvidíte, jaké předměty či obrazy se k těmto svátkům vážou. A budete si moci vyzkoušet i některé tradiční práce. Už jste někdy drali peří? Česali či předli vlnu? Tkali na stavu? Nebo snad troubili na pastýřskou troubu? Ne? Tak teď máte výbornou příležitost to napravit.