Toulavých koček přibývá. Obce čekají na změnu zákona, lidem pomáhají spolky
Nekastrovaná kočka může za jediný rok porodit deset až patnáct koťat. Přemnožené kolonie toulavých koček proto trápí města i vesnice po celé republice. Přesto obce zatím nemají zákonnou povinnost tento problém řešit. Lidé se tak často obracejí na dobrovolnické spolky, které zajišťují odchyt i kastrace.
Na pozemek pana Františka z Mlázov na Klatovsku se postupně nastěhovalo devět toulavých koček. „Nejsou moje, ale když přijedu na chalupu, tak je nakrmím. Už mi ale lezou do domu, a tak jsem hledal pomoc,“ popisuje. Nejprve se obrátil na obec, tam ale příliš neuspěl. „Obec to zatím nemůže řešit,“ dodává. Řešení nakonec našel u organizací, které se péči o toulavé kočky věnují dlouhodobě.
Na Sušicku působí například spolek Nalezenci Šumaváci. Podle jeho členky Jany Halabrínové podobných žádostí každoročně přibývá. „Toulavé kočky jsou stejný problém ve městech i na vesnicích. V době, kdy se rodí koťata, se na nás lidé obracejí prakticky každý týden,“ říká. Spolek lidem doporučuje kočky nejprve odchytit. Pokud si s tím sami neporadí, mohou si zapůjčit odchytovou klec. Následuje kastrace u smluvního veterináře, kterou spolek hradí ze svých prostředků. „Cena kastrace se pohybuje přibližně mezi tisícem a jedenácti sty korunami podle toho, jestli jde o kočku nebo kocoura,“ vysvětluje Halabrínová. Po zotavení se zvíře většinou vrací do místa odchytu. Pokud je vhodné k adopci, může zamířit do nové rodiny. Nalezenci Šumaváci ročně financují přibližně sto kastrací toulavých koček, přestože se spolek primárně zaměřuje na pomoc psům. Náklady hradí především z darů veřejnosti.
Na Klatovsku navíc letos vznikl nový spolek Kočky Klatovy, který se zaměřuje právě na kastrace toulavých koček a hledání nových domovů pro opuštěná zvířata. Začátkem roku 2027 by měl otevřít také vlastní útulkové prostory.
Situaci by měla do budoucna změnit novela zákona, která je nyní v legislativním procesu. Počítá s tím, že obce budou mít povinnost zajistit odchyt toulavých koček a jejich kastraci. Dokud ale změna nezačne platit, zůstává pomoc především na dobrovolnických spolcích a organizacích, které se péči o toulavé kočky věnují ve svém regionu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
