Tříkrálové čarování s vodou, solí nebo křídou
Do liturgie svátku svatých Tří králů patří odedávna žehnání vody, soli, kadidla a křídy, někdy také síry nebo česneku, jimž naši předkové připisovali zvláštní magickou moc a používali je v úkonech, které měly rodině a obci zajistit ochranu a prosperitu.
O svěcení vody „den před Božím křtěním“ a o rituálu kropení polí, domů a dobytka proti „pakosti ďábelské“ se zmiňuje již kazatel Tomáš Štítný v 2. polovině 14. století, doklady magických praktik jsou i mnohem mladší, dokonce až z počátku století dvacátého.
Kropení tříkrálovou vodou
Tříkrálovou vodou se na venkově kropil dům, dvůr, hospodářské budovy, pole i vinice, uschovávala se pro případ, že onemocněl někdo v rodině nebo se vydával na dalekou cestu. Hospodář jí kropil dobytek při prvním vyhánění na pastvu a měla pomoci k uzdravení domácích zvířat. Uchovávala se v kropence vedle obrazu světce nebo křížku. Podle lidové víry se taková voda sedm let nezkazí.
Na Chodsku bylo zvykem nalít jí trochu do studny, aby měla zdravou vodu. Na Plzeňsku ji hospodyně přidávala do máselnice. Tříkrálovou vodou se kropili snoubenci při svatbách, nemocný při zaopatřování, vykropovala se jí rakev i koutní plachta zavěšená kolem lože šestinedělky. Tři králové byli vzýváni na ochranu domu. Při vykropování všech stavení se na Chodsku říkávalo: „O vy svatý tří králové, bujte ochráncové všeho stavení!“
Sůl proti očarování
Svěcenou sůl, rozpuštěnou ve vodě a pak odpařenou, měla hospodyně v sáčku, zavěšenou na bidle poblíž kamen, aby byla po ruce. Chránila dům před škůdci, dobytek před uřknutím a březí krávy před zmetáním.
Tříkrálová sůl platila také jako prostředek proti očarování, nemocem lidí a zvířat a jako ochrana před bouří. Když se zjara poprvé vyháněl dobytek na pastvu, dostala zvířata po krajíci chleba smočeného v tříkrálové vodě a posypaného solí.
Křída proti diblíkům
Tříkrálovou křídou se psaly křížky na všechny dveře, aby „diblík“ nemohl do domu. Na spodek stolu, na židle a na kolébku se psaly ochranné znaky, zvané „můří nohy“ nebo pentagramy proti uhranutí. Křídou se dělal kruh kolem nežitu, aby nerostl. V Klenčí na Chodsku kruh nakreslil křídou kolem sebe ten, který na svátek Tří králů zrána šel na křižovatku „na posluchy“, tedy věštit svůj osud z okolních zvuků.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
