U rodů holubinka a ryzec můžeme určit jedlost houby ochutnáním
V první řadě musíme zjistit, jestli jsme opravdu našli holubinku nebo ryzec a ne úplně jinou houbu. Pak teprve můžeme posoudit jedlost ochutnáním.
„Pokud je chuť dužniny holubinky, případně ryzce ostrá (palčivá), k jídlu se nehodí. Po ochutnání vzorek vždycky vyplivneme, nikdy nepolykáme,“ zdůrazňuje Zdeněk Hájek, předseda Mykologického klubu Plzeň.
Jak se přesvědčit, že jde o holubinku nebo ryzec?
Rýpneme ostrým nožem do třeně. Jestliže se utvoří jamka, jako kdybychom rýpli do jablka, jde o holubinku nebo ryzec. „Holubinky od ryzců rozeznáme tak, že po naříznutí lupenů nebo ulomení kousku klobouku houba neroní mléko. Když mléko roní, jde o ryzec,“ popisuje mykolog, „mléko může mít různou barvu. U skupiny ryzce pravého je mrkvově oranžové, ale může mít i jinou barvu nebo ji postupně měnit.“
Není to holubinka ani ryzec? Pak na ochutnávání zapomeňte!
Pokud se při rýpnutí nožem do třeně vytahují směrem nahoru ke klobouku i dolů k bázi třeně podélná vlákna, rozhodně se nejedná o holubinku ani ryzec. „V tom případě musíme na pravidlo ochutnávání rychle zapomenout! Přestože má sladkou dužninu, může to být jedovatá houba,“ varuje mykolog Zdeněk Hájek, „nedávno jsme se s tím setkali v poradně klubu. Paní přinesla houbu a že prý podle pravidla ochutnávání palčivá není, takže bude jedlá. Ale ouha, ona vůbec neměla v ruce holubinku ani ryzec! To by také mohla hodně špatně dopadnout...“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
