Umělý hřbitov ve skalách i milostný čtyřúhelník. To byl život Básníka hrůzy

25. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Náhrobek Ch. H. Spiesse se nachází jen několik kroků od náhrobku Terezie Küniglové

Bezděkov je obec na Klatovsku, která se pyšní hned několika zajímavostmi. Jednou z nich je i místní hřbitov pod vrchem Římek, kde najdeme kapli sv. Anny. Na tomto hřbitově totiž odpočívá Christian Heinrich Spiess, takzvaný Básník hrůzy. Místo je součástí Spiessovy naučné stezky.

Jen pár kroků od Spiessova náhrobku najdeme obdobný náhrobek, který patří hraběnce bezděkovského panství Terezii Küniglové. Jejich život byl velice úzce spjatý. A dokonce i jejich smrt.

Christian Heinrich Spiess se narodil 4. dubna roku 1755 v Helbigsdorfu u Freibergu. Když mu bylo pouhých 6 let, zemřel jeho otec, který byl evangelickým farářem. Spiess následně studoval ve Freibergu, poté přešel Krušné hory, kde se ocitl u cisterciáků v Oseku. Tam naoko přestoupil na katolickou víru. Cisterciáci mu poskytli vzdělání a dokonce jej poslali na další studia do Prahy. Když se jim však měl Spiess odvděčit a stát se duchovním, zběhl ze studií k Wahrově kočovné herecké společnosti, s níž cestoval po Evropě. V této společnosti byla mj. i krásná herečka Sophie Körnerová, kterou Spiess velmi obdivoval.

„Když se v 80. letech 18. století dostali do Prahy, stavělo se tam zrovna Nosticovo divadlo, ve kterém dostala Wahrova společnost angažmá. No a teď už jsme vlastně v době, kdy se Spiess seznámil v Praze s Kašparem Heřmanem Küniglem, který vlastnil bezděkovské panství,“ uvedl místostarosta města Klatovy a zároveň místopředseda Klubu přátel Klatovska Martin Kříž. Hrabě byl v té době ženatý s Terezií Küniglovou, rozenou Clam.

Wahrova společnost následně o angažmá přišla. Tím pádem byli najednou Spiess i Körnerová bez zaměstnání. Hrabě Künigl je tedy oba dva pozval na své panství do Bezděkova na Klatovsku, kam přišli v roce 1784. Spiessovi, který se krom herecké kariéry věnoval i psaní, tak byla na Bezděkově umožněna nerušená tvorba. „Byla to taková velmi svérázná postava. Byl vysoký, štíhlý, připomínal trochu Josefa Dobrovského, který se ve zdejší krajině vyskytuje o několik let později,“ popsal Spiesse Martin Kříž. V Bezděkově Spiess napsal většinu svých románů a povídek, kterých je celkem 43. Psal také divadelní hry. Autor se inspiroval též okolní krajinou, například dílo Skalní duchové je inspirováno Tupadelskými skalami, kde popisuje mj. nadpřirozené jevy.

Tupadelské skály

Christian Heinrich Spiess se odstěhoval do Tupadelských skal, které se jmenují podle obce Tupadly. Zde si zbudoval vlastní poustevnu a dokonce i umělý hřbitov, kam se chodil inspirovat k psaní svých děl. Ta nejsou jen hororově zaměřena, i když Spiesse známe především jako jednoho z průkopníků hororového žánru. Jeho díla mívají někdy též detektivní zápletku, a nebo se v nich autor snaží pochopit pohnutky sebevrahů, či příčiny šílenství. „Inspiroval se například i nálezem kostry při přestavbě bezděkovského zámku, kdy pak napsal román Zazděná slečna, takže skutečně jeho tvorba byla široká. Posléze si vysloužil přízvisko Básník hrůzy,“ sdělil místostarosta.

Na Klatovsku byl Spiess ve své době poměrně oblíben. Nelpěl na majetku a bohatství, a tak rozdával nemalé honoráře za svá díla, které obvykle obdržel, potřebným a chudým. S hrabětem i jeho manželkou udržovali společně se Sophií Körnerovou velice přátelské vztahy.

Milostný čtyřúhelník znechutil matku hraběte

Ani samotná smrt Ch. H. Spiesse není nezajímavá. Je totiž spojena se smrtí hraběnky Küniglové. „Myslím si, že byl mezi nimi takový zvláštní přátelský vztah, a to mezi hrabětem Küniglem, jeho manželkou, herečkou Sophií Körnerovou a Spiessem. Mezi hrabětem a Sophií Körnerovou přešel v milostný vztah, protože v roce 1790 se jim narodila nemanželská dcera Amálie,“ uvedl Martin Kříž, kterého doplnil předseda Klubu přátel Klatovska Jindřich Suchý: „Jednalo se zřejmě o milostný čtyřúhelník, poněvadž matka hraběte Künigla se odstěhovala na Plzeňsko. Byla zřejmě znechucená životem, který byl na zámku veden.“

Mnohdy se uvádí, že Spiess zešílel z nešťastné lásky k Sophii Körnerové, která však dala přednost jeho dobrému příteli - hraběti Küniglovi. Pravda bude ale asi o něco prozaičtější: „V létě roku 1799 hraběnka onemocněla hlavničkou, což byl břišní tyfus, a 3. srpna zemřela. Spiess již několik let předtím trpěl tuberkulózou a zřejmě ji navštěvoval u lůžka a utěšoval ji. Pravděpodobně se tedy nakazil také tím břišním tyfem. V kombinaci s tuberkulózou to v jeho posledních dnech života vyvolávalo určité záchvaty šílenství. Spiess se skutečně choval divně, vykřikoval. To chování bylo nestandardní a pozdější badatelé si to spojili s tím, že zešílel z nešťastné lásky,“ osvětlil Kříž. Spiess zemřel přibližně 14 dní po hraběnce, a to buď 17. srpna, jak je uvedeno na náhrobku, a nebo 19. srpna, jak je uvedeno v knize zemřelých.

Pozůstalí herečka Sophie Körnerová a hrabě Künigl se dva roky poté vzali, prodali bezděkovské panství a odstěhovali se do Prahy. Körnerová zde umírá roku 1817. „Hrabě žil ještě dalších 10 let a dokonce sám začal psát, byť ne horory,“ završil povídání Martin Kříž.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio