Unikátní krasové tvary podobné korálovým útesům lákají k prohlídce Jeskyně Na Turoldu v Mikulově
Jeskyně Na Turoldu se nachází na okraji města Mikulova na jižní Moravě, v přírodní rezervaci vrchu Turold. Tvoří ji společně s jeskyní Liščí díra téměř tři kilometry dlouhý labyrint chodeb a dómů.
Turoldská výzdoba připomíná mořské korály. Je tvořena unikátními krasovými útvary, které v jiných českých jeskyních nenajdeme. Jeskyně Na Turoldu je zároveň největším zimovištěm ohroženého netopýra vrápence malého na jižní Moravě, proto je přístupná pouze od dubna do listopadu.
Horniny v masivu, ve kterém se Jeskyně Na Turoldu nachází, začaly poprvé zvětrávat patrně už před více než 100 miliony lety ve spodní křídě. Zvětrávací procesy probíhaly v několika časových etapách. Jednotný jeskynní systém se pak začal vyvíjet pravděpodobně před 15 miliony lety a trvá do současnosti.
První doložená zmínka o jeskyni na vrchu Turold pochází z roku 1669, kdy mikulovský rodák Jan Ferdinand Hertod z Todtenfeldu líčí ve své lékařské knize nález mikulovských kameníků. Ti z podzemí vytáhli stehenní kost předpotopního jednorožce obřích rozměrů nebo zkamenělou slonovinu. Z počátku 20. století pak pochází zmínka o sestupu do jeskyně po laně, kde přímo na povrchu ležely kosti pravěkých zvířat.
Jeskyni zdevastovali nezvaní hosté
I když jeskyně mohla být cenným nalezištěm pro archeology, kolem roku 1916 byla i přes snahy ochránců přírody a vědců zničena těžbou vápence. Těžba byla ukončena v roce 1934. Archeologicky významný jeskynní systém byl ale téměř kompletně zdevastován. Až 10. května 1946 byl vrch Turold vyhlášen Okresní správní komisí v Mikulově přírodní rezervací.
Roku 1949 vznikla v Mikulově amatérská skupina Speleologického klubu v Brně, která zahájila průzkum turoldských jeskyní na okraji těžebního kráteru. V roce 1958 po jednoduchých úpravách v podobě dřevěných schodů a přivedení elektrického osvětlení byla poprvé Jeskyně Na Turoldu otevřena veřejnosti v délce 240 metrů. O devět let později, kvůli vážné nemoci iniciátora a správce jeskyně Antonína Holana, musela být opět uzavřena.
Prostory zůstaly bez dozoru, zajištěné jen dveřmi. Ty byly častokrát vypáčeny a nezvaní hosté jeskyni postupně devastovali. Zničili elektroinstalaci, krápníkovou výzdobu a počmárali stěny. Až v roce 1974 pracovní skupina vedená Pavlem Samuelem zabezpečila jeskyni bytelnými dveřmi a obnovila průzkum vnitřních prostor.
Byly objeveny další chodby o délce 250 metrů. Jeskyně byla postupně rekultivována, stejně jako prostor bývalého lomu, z něhož byl odvezen odpad, a vznikla v něm naučná stezka s výukovými panely. Roku 2004 se jeskyňářům za podpory sponzorů a Městského úřadu Mikulov podařilo opět zpřístupnit pro turisty 280 metrů dlouhou návštěvnickou trasu, tedy jednu osminu z celkové dosud objevené délky prostor jeskynního systému Jeskyně Na Turoldu – Liščí díra.
Jako na dně korálového útesu
Návštěvníky jeskyně zaujme hlavně krápníková výzdoba. Vzhledem k tomu, že do Jeskyně Na Turoldu neprosakuje voda z povrchu a její prostory jsou relativně suché, nemohou v ní vznikat klasické dlouhé rostlé krápníky tvořené minerály rozpuštěnými ve skapávající vodě a krystalizující jejím odparem.
To ale neznamená, že zde není co obdivovat. Naopak, stěny pokrývají třpytivé krystalky kalcitu. Jeho krystalizace díky procesu koroze dává vzniknout útvarům podobným mořské pěně a v některých místech přechází v malá brčka hráškovitých nebo keříčkovitých výrůstků, připomínajících korály. Návštěvník tak může nabývat dojmu, že se prochází po dně jurského moře.
Několik podzemních nej...
Jeskyně Na Turoldu se pyšní celou řadou unikátů. Většina ostatních našich zpřístupněných jeskyní vznikala dříve, už v prvohorních vápencích. Tato je jedinou jeskyní v druhohorních vápencích. Jeskyně je dlouhá 1 650 metrů, přičemž díky jejímu propojení s dalším systémem, Liščí dírou, dosahuje délky 2 800 metrů a je tak největším jeskynním systémem v druhohorních vápencích v ČR.
Stěny jeskyně jsou vyzdobeny takzvanou "turoldskou výzdobou", kterou v žádné jiné jeskyni v České republice nenajdeme. Zároveň je největším zimovištěm ohroženého netopýra vrápence malého na jižní Moravě. Obvykle se zde k zimnímu odpočinku slétává až 220 jedinců. Nedaleko vchodu do jeskyně, v prostoru bývalého lomu, je celoročně zdarma přístupný geopark. Návštěvník se zde může seznámit s horninami dovezenými z celé republiky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
