Už jste někdy okusovali stromy? Z mladých listů lípy je dobrý salát
„Mám kamarádku, která je závislá na výhoncích hlohu,“ říká propagátorka kytek k jídlu a autorka květinových kuchařek Jana Vlková, „a já osobně mám velkou zálibu v listech lípy. To je největší blaho kytkožrouta, protože listy se dají okusovat přímo ze stromu.“
Toto blaho můžeme u jednotlivých stromů prožívat přibližně týden. Lípy naštěstí v různých místech raší v různou dobu, takže čas požitku si lze mírně prodloužit výlety za touto pochoutkou. Okusování stromů má jednu nespornou výhodu: „Nehrozí žádné nebezpečí, že k tomu spolykáte nějakou hlínu nebo že se na to vyčůral pes,“ směje se Jana Vlková.
Suroviny pro 4 osoby:
1 malý ledový salát (nebo hlávkový salát nebo okurka)
50 g tvrdého sýra ementálského typu
1 malý pomeranč (nejlépe červený)
50 g vlašských ořechů (nebo lískových ořechů nebo burských oříšků)
100 g mladých listů lípy srdčité nebo velkolisté
20 ml balzamikového octa
sůl
mletý pepř
20 ml oleje z vlašských ořechů (nebo olej z lískových ořechů nebo olej z buráků)
hrst květů třešně na ozdobení
Postup:
Ledový salát nakrájejíme na nudličky, sýr na kostičky.
Pomeranč oloupeme a nakrájíme na tenoulinké plátky (jemným listům lípy a květům třešní by ostatní suroviny neměly konkurovat).
Ořechy nasekáme nahrubo.
Z větviček obereme listy lípy.
V balzamikovém octu rozpustíme sůl, přidáme pepř a nakonec olej a vyšleháme do vláčné emulze.
Všechny ingredience smícháme a salát zalijeme zálivkou.
Ozdobíme třešňovými květy a ihned podáváme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
