V Česku kolabuje vývoj a výroba učebnic - stát nedává školám dost peněz

Dnes je objem peněz na tyto výdaje nižší už o zhruba 80 procent. Za poslední čtyři roky se státní příspěvky školám na neinvestiční výdaje snížily z miliardy šesti set milionů korun v roce 2007 na letošních zhruba 400 milionů korun.
Z těchto peněz ale musejí školy zaplatit i další nutné výdaje, jako jsou například pronájmy bazénu na povinnou výuku plavání, pojištění, cestovné, ochranné pomůcky a zejména náklady na nemocenskou učitelům, které by ale měly logicky patřit spíše mezi mzdové náklady

Podle zkušeností ředitelky základní školy v Plzni - Božkově a zároveň prezidentky Asociace ředitelů základních škol Hany Stýblové, mnohým základním školám proto musí stále víc finančně pomáhat zřizovatelé, tedy obce, které tak suplují roli státu.

Matematická učebnice|foto:Fotobanka stock.xchng

Situace se nelíbí ani Janu Königsmarkovi, místostarostovi Přeštic na Plzeňsku, kde je jedna z největších základních škol v kraji s devíti sty žáky. Město sice nehradí pomůcky, ale provoz školy ano, a to by opět měla být povinnost státu.

Jak dodává Jiří Fraus, učebnice není nic jiného než nástroj k práci učitele a vzdělávacího systému.

Svaz českých knihkupců a nakladatelů teď žádá vládu, aby ještě pro nastávající školní rok poskytla přímo na nákup nových učebnic 200 milionů korun. Je to zhruba suma, která odpovídá ročnímu výnosu ze zvýšení DPH u knih. Peníze by mohlo ministerstvo financí uvolnit ministerstvu školství z jeho takzvaných vázaných prostředků.

Nakladatelé i školy by uvítali, kdyby stát každý rok garantoval, kolik peněz konkrétně na učebnice vyčlení. Například v Rakousku je to, podle Frause, na jednoho žáka a rok od 50 eur na prvním stupni po 170 eurech na třetím stupni škol.

Nakladatel Jiří Fraus zároveň upozorňuje na to, že vývoj nových učebnic byl v učebnicových nakladatelstvích utlumován od roku 2008 a teď je zcela zastaven. Není totiž možné ho z prudce klesajícího prodeje financovat. A návrat by nebyl jednoduchý - vývoj jedné soustavy výukových materiálů pro jeden předmět na jednom stupni školy zabere pět až sedm let. Výraznou pomoc by pak znamenalo, kdyby učebnice byly pouze v digitální podobě. Neřešily by se některé náklady a bylo by možné bez problémů každoročně učebnice aktualizovat.