V dnešní hektické době najde člověk klid například v plzeňské Meditační zahradě
Meditační zahrada spadá pod Biskupství plzeňské a najdeme ji v Plzni-Doudlevcích pod označením Památník obětem zla. Zahrada vznikala od 60. let 20. století a v 90. letech byla zpřístupněna veřejnosti. Návštěvníci zde najdou místo pro klidnou procházku i rozjímání uprostřed zeleně.
„Ročně tady máme cca 25 svateb. Konají se zde také pohřby a jde tím pádem i o jakési důstojné místo pro rozloučení s blízkými. Místo má určité aspekty anglické zahrady, je nádherné procházet se po zdejším trávníku naboso, jelikož tento trávník nesekáme, ale stříháme. Jedná se o zelený koberec, po kterém je velice příjemné chodit,“ popsal v úvodu Meditační zahradu v Plzni zahradník Radek Melcher, který dále pokračoval:
„Díky své poloze, která je poměrně daleko od centra města, je tady stále klid. Lidé ten klid vyžadují a potřebují, zvlášť v dnešní době.“
Součástí areálu je také vysvěcená kaple, která se nachází nedaleko vstupu do zahrady: „Kaple je zasvěcena sv. Maxmiliánu Maria Kolbemu. Byl to polský kněz, který dal svůj život za jednoho spoluvězně,“ uvedla správkyně Meditační zahrady Jaroslava Straková. Na oltáři je k vidění několik zajímavých obrazů svatých, přičemž zbytek kaple tvoří víceúčelový prostor, kde se konají nejrůznější akce a oslavy.
Památník obětem zla
Zakladatelem areálu byl Luboš Hruška: „Byl to politický vězeň a voják z povolání, který chtěl odejít přes hranice, jelikož se mu nelíbilo zdejší zřízení. Na hranicích byl zatčen a následně odsouzen k 18 letům těžkého žaláře. Nakonec si odpykal 11 let v těch nejdrastičtějších podmínkách,“ popsala správkyně. Z toho důvodu má areál podnázev Památník obětem zla.
Meditační zahrada je doplněna o 12 soch Křížové cesty a k vidění jsou tady také dva menší rybníky, které obývají ryby a žáby. Hladinu zdobí lekníny a stulíky.
Zahradu je v letošním roce možné navštívit do 28. října.
Co dalšího si můžete během procházky v Meditační zahradě prohlédnout se dozvíte v přiložené reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
