V malých vesničkách si nejvíce váží turistů, říká kastelán Kašperku. Na motorce projel kus Vietnamu

„Pár asijských států mám už procestováno, v minulosti jsem byl třeba na Filipínách nebo v Číně, také na motorce. Zatím poslední cestu jsem uskutečnil loni v listopadu. Chtěl jsem projet Kambodžu a ve Vietnamu si jen půjčit motorku. Mým přáním bylo navštívit kambodžského panovníka, jediného panovníka, který umí plynule česky, protože studoval v 60. letech v tehdejším Československu. Ale kvůli problémům na hranicích jsem nakonec zůstal ve Vietnamu a rozhodl se projet ten,“ vypráví Václav.

Jako cíl si stanovil dojet co nejseverněji, až do císařského města Hue. Odsud se pak vracel při pobřeží do Vietnamu jižního. Celkem zdolal 4 000 kilometrů, na den jich připadalo 200–300. Vyhýbal se turistickým centrům, jezdil spíše po venkově. Ubytování řešil operativně přes mobilní aplikaci, stravoval se na ulici. Vietnamský streetfood je vyhlášený, dle Václavových slov jde o nezapomenutelný gastrozážitek.

Štěstí na počasí i na lidi

„Vietnamci jsou velmi pohostinní, vřelí a příjemní. Jediné, na co jsem hodně narážel, byla jazyková bariéra. Ale pomohl jsem si google překladačem,“ říká Václav. „Měl jsem celou dobu štěstí na počasí i na opravdu přátelské lidi. Nejvíce si turistů váží v těch nejmenších vesničkách. Tam jsem spolu s místními večery prozpíval na karaoke, kolem se přitom pásli vodní buvoli… Moc rád na to vzpomínám.“

Na otázku, zda mu za celý měsíc nechyběl na cestě nějaký parťák, odpovídá jednoznačně. „Mě bavilo být jen sám se sebou. Popřemýšlel jsem o různých věcech, vyčistil si hlavu, byla to taková terapie.“ Další zážitky Václava čekají na závěr letošního roku. Tentokrát pojede na motorce se svým kolegou a destinací bude Chile.