V Nasavrkách mají unikátní sad kaštanovníků. Pamatují knížete Auersperga
Nasavrcká Kaštanka je přírodní památka. Ale také unikátní historická záležitost. Sad kaštanovníků setých o rozloze jednoho hektaru založili v blízkosti svého zámku Auerspergové. Konkrétně Jan Adam Auersperg, který zdědil nasavrcké panství v roce 1764. Přestože přímo v Nasavrkách trvale nebydlel, o zámek velmi dobře pečoval. A stejně tak o jeho zahradu a park.
Roku 1776 si kníže Jan Adam Auersperg ze své cesty po Itálii dovezl šest sazenic kaštanovníku setého. Sad pak postupně rozšiřoval. Stromy byly vysazovány v liniích po vrstevnicích, časem pod zámkem vyrostlo okolo sta stromů. Některé z nich jsou v Kaštance dodnes. Průměrný věk kaštanovníku setého dosahuje ve střední Evropě asi 200 let. To znamená, že některé stromy jsou už hodně přestárlé a vyžadují speciální péči. O celý areál se starají odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky a Správy chráněné krajinné oblasti Železné hory.
Všechny kaštanovníky v nasavrcké Kaštance mají kovový štítek s označením Nejstarší a nejmohutnější strom se jmenuje Knížák. Obvod stromu ve výšce 1,3 metru nad zemí je okolo 550 centimetrů. Strom, který je olistěný už jen z poloviny, potřebuje speciální ochranu, proto má i zvláštní podpěry.
V 80. letech minulého století rostlo v zámecké kaštance okolo 140 stromů. Kvůli houbové chorobě ale řada z nich odumřela. Dnes v sadu najdete okolo 90 kaštanovníků. „Naše zásahy vyžaduje kaštanka každý rok,“ vysvětluje Aleš Kopecký ze Správy CHKO Železné hory. „Je to hlavně z toho důvodu, že stromy napadla tzv. inkoustová choroba. Způsobují ji zvláštní houby, které žijí v půdě. V Kaštance proto musíme provádět léčebná opatření. Používáme k tomu biologické fungicidy a také speciální typy ořezů, kdy se odstraňují suché větve. Musíme dbát i o bezpečnost návštěvníků, protože je to veřejný park.“
Městský park
Kaštanka se nachází pod zámkem, blízko nasavrckého náměstí. Jde o nejvýše položenou kaštanku v Česku, nadmořská výška je 472 až 486 metrů. Je samozřejmě volně přístupná a má ráz městského parku, proto v Kaštance najdete i prolézačky. Sběry jedlých kaštanů za normálních okolností probíhají organizovaně. Většinou se o to stará místní škola ve spolupráci s obcí.
Přírodní památka Kaštanka je součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory a vede okolo ní turistická trasa. Je to jednak naučná stezka Krajem Chrudimky, ale také oblíbená Keltská stezka. Ta vás zavede do Hradiště, místní části Českých Lhotic, kde si můžete prohlédnout pozůstatky keltského oppida. Za návštěvu určitě stojí i keltský Archeoskanzen v Nasavrkách nebo expozice muzea v nasavrckém zámku.
Kaštanovník a jedlé kaštany
Kaštanovník setý se někdy nazývá také kaštanovník jedlý, lidově pak jedlý kaštan. Je to opadavý listnatý strom z čeledi bukovité. Dorůstá výšky 20 až 25 metrů a má širokou korunu. V Asii se dožívá 500 až 600 let, ve střední Evropě je to v průměru jen okolo 200 let. Listy mají tvar podlouhlé elipsy, na vrchu jsou tmavě zelené, zespodu světle zelené.
Kaštanovník setý kvete v květnu a v červnu. Je to rostlina jednodomá, takže na jednom stromě najdete samčí i samičí květy. Pokud kaštanovník chcete pěstovat ve své zahradě, je lepší pořídit si alespoň dva stromy. Tak lépe plodí. Tmavohnědé a lesklé plody v pichlavém obalu dozrávají v září. Obsahují hodně škrobu, cukru a bílkovin a nejlépe chutnají upečené.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
