V plzeňské zoo můžete navštívit Strašidelné sklepení. Čeká tam na vás Morana, Mokoš nebo Pohvizd
Málokoho by asi napadlo, že se v zoologické zahradě může člověk bát. Tedy když pomineme různé fobie z pavouků, hadů a dalších skutečných tvorů. V plzeňské zoologické zahradě byste ovšem našli expozici s názvem Strašidelné sklepení, která se nachází na statku Lüftnerka v prostorách za kovárnou.
„Už kdysi dávno se tady mluvilo o tom, že sklepení na statku je samo o sobě strašidelné, ale nevyužité. A jak jinak dotvořit strašidelné sklepení, než strašidly? Vznikl nápad, aby tady byly především slovanské mytické postavy, které přímo souvisejí s českým statkem jako takovým,“ vysvětluje Kateřina Misíková, která má v Zoologické a botanické zahradě města Plzně na starost marketing.
Postavy, které ve Strašidelném sklepení uvidíte, pocházejí z dílny Zdeňka Zajíčka, provozovatele Muzea strašidel v centru Plzně a zároveň plzeňského ponocného. Hned u vchodu vás uvítá babka kořenářka, která u sebe má nejrůznější byliny. Zajímavé jsou zejména její oči, které se nejednomu návštěvníkovi mohou zdát jako živé.
„Je to trochu strašidelný příběh, takže sem vlastně patří. Původně její oči pocházely skutečně od slepého člověka, který měl jako náhradu oči skleněné. Tyto oči jsme dali babce kořenářce, ale někdo jí je ukradl. Museli jsme jí tedy vyrobit oči nové,“ popisuje pracovnice zoo.
Kromě babky kořenářky můžete ve Strašidelném sklepení potkat Moranu, čerta, hejkala, Pohvizda nebo třeba bytost jménem Mokoš. „Tuto postavu mám já osobně hrozně ráda. Je to slovanská bohyně, Matka Země jako taková,“ říká Kateřina Misíková. Pohvizd je zase bůh větru.
Všechny postavy přitom představují vztah k přírodě a především k bylinkám, které u nás běžně rostou a které se vyskytují i na statku v plzeňské zoo. Strašidelné sklepení je otevřené podle běžné otevírací doby zoologické zahrady.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.